Je tomu rok, co kádr Prostějova doplnil krajní obránce Jaroslav Harušťák, který pomohl se záchranou soutěže a dokázal se v jednom z utkání i prosadit. Pro fanoušky Prostějova pak nebylo od věci si jeho příjmení zapamatovat, protože jeho mladší bratr jde v podobných šlépějích.
Jan Harušťák (na snímku) nastupuje pravidelně ve stoperské dvojici či trojici v rámci přípravy a jako jedna z nových akvizic má rozhodně potenciál. Po zápase se Vsetínem prozradil, že je v Prostějově spokojený, a také přiznal, proč se tu neobjevil už před začátkem nového ročníku.
* Nula vzadu se vždycky počítá. Pomůže do dalších zápasů?
„Každé čisté konto potěší. Jsem rád, že jsme to zvládli, protože to opravdu nebyl jednoduchý zápas. Podařilo se mi k tomu přidat i branku, ze které mám velkou radost. To nás trošku nakoplo po tom nepovedeném úvodu utkání, kdy nás soupeř přehrával.“
* Čím to, že Vsetín měl v prvním poločase očividně více šancí i dravosti?
„Odvíjí se to od samého začátku zápasu. Když ho nechytíte, tak už se tam těžko dostáváte. Soupeř byl hodně namotivovaný, což bylo znát. I kouč nás na to upozorňoval, ale stejně jsme ho nezvládli. Na to si musíme dávat daleko větší pozor, protože se nám to mohlo také vymstít.“
* Když přejdu přímo k vám. Už v listopadu jste byl na zkoušce a už jste tu zůstal. Jednalo se o první kontakt?
„První proběhl už v létě před startem podzimní části. Sám jsem ale upřímně cítil, že na tom ještě výkonnostně nejsem tak, abych zde mohl nastupovat. Raději jsem tak zůstal ve třetí lize ve Frýdku-Místku. Jsem rád, že nabídka platila i v průběhu zimy, kdy jsem přišel už s větším sebevědomím a herní praxí. Snad jsem se zalíbil, když si mě tu nechali.“ (smích)
* Počítám, že i od staršího bratra byly nějaké reference na Prostějov?
(smích) „Brácha o Prostějovu mluvil jen v dobrém a říkal mi, ať to jdu vyzkoušet. Hovořili jsme taky o kouči Kučerovi, který už tu ale v době mého příchodu nebyl. I pod panem Weberem se ale cítím velmi dobře, chce se mnou pracovat. Což je pro mladého hráče hlavní.“
* Dobrou školu jistě dávají i zkušení hráči Ševčík se Šindelářem.
„Přesně tak. Je to obrovská škola hrát vedle takových dvou hráčů, kteří za sebou mají už řadu těžkých a náročných zápasů i v nejvyšší soutěži. Celý zápas mluví, stále všechno dirigují a posunují, jak je potřeba. Snažím se z toho vzít co nejvíce, protože tohle jsou věci k nezaplacení.“
* Dnes ani jeden z nich nehrál. Tím dirigentem jste se tak dnes stal spíše vy.
„Bylo tomu tak. Já s tím ale žádný větší problém nemám. Vždycky se hra odvíjí právě od zadních řad, kde to musí být dobře zformované, komunikace je základem. Někdy bych v tom mohl určitě ještě přidat, ale v tom se snad ještě postupně budu zlepšovat. Stále tam jsou nedostatky, na nichž je potřeba makat.“
* Dlouhá příprava už směřuje do finiše. Už to začínáte pociťovat na hřišti i v kabině?
„Je to hodně znát. Teď se všichni těšíme na soustředění a věříme, že nám vyjde pěkné počasí, abychom strávili co nejvíce času na přírodní trávě. Přeci jen ta umělá tráva je sice fajn, ale klasické hřiště to nemůže nahradit. Čím dříve od ní půjdeme pryč, tím lépe.“ (smích)
