Zdaleka ne všechno vyšlo Martinu Popelkovi v sobotním duelu proti Hustopečím dle představ. Ale byly to právě brankové trefy tohoto zkušeného křídla (stejně jako Rostislava Podhrázského či Martina Hantáka), jež pomohly otočit nepříznivě se vyvíjející mač s outsiderem alespoň k nejtěsnější výhře (32:31). Nejen na Martinovi pak byla znát velká úleva.
* Úvod byl sice slušný, ale během první půle jste postupně spadli do hrozivého trápení. Proč?
„Na to, co je špatně, se snažíme přijít už od začátku jarní části sezóny. Abych byl upřímný, tak naše tréninková účast není moc velká. Hrajeme druhou ligu, což není pro každého úplně priorita, někteří kluci mají rodiny, jiní třeba studují daleko. A výsledkem je, že se na trénincích většinou moc nesejdeme, abychom nacvičovali různé herní věci. Což se pak samozřejmě projevuje i při zápasech, kdy je to těžké. Děláme hodně technických chyb, v rychlejší únavě často ztrácíme míče a zahazujeme šance. Tak jako dnes, kdy jsme navíc hlavně do přestávky špatně bránili.“
* Defenziva byla opravdu slabá, nepokrývali jste zejména přihrávky hostů na pivota, že?
„Přesně tak. Sice si pořád říkáme, že musíme k protihráčům včas přistupovat a nenechat je za nás zaběhnout, ale přesto se to stává. Proti Hustopečím jsme navíc často dokázali dobře bránit až do jejich pasivity, ale jakmile rozhodčí zvedli ruku, stejně nám pak balón do brány nějak spadl. Právě takovým způsobem dnes hrozně často. Nevím, jestli jsme už byli víc unavení nebo méně koncentrovaní, ztráceli pozornost. Možná oboje.“
* Po změně stran jste působili mnohem vyhecovaněji a defenzivu dost zlepšili. Souhlasíte?
„Ano, náš výkon šel celkově nahoru. Hodně pochválit musím Dušana Knápka, kterého trenéři vysunuli v obranném systému 1-5 na střed, kde se mu hodně dařilo při napadání soupeřovy rozehrávky. Útok pak Hustopeče mnohem více bolel, měly to v něm těžší.“
* Vás při zakončení zkraje druhého poločasu třikrát za sebou vychytal Marek Vávra. Jak psychicky náročné potom bylo se znovu zvednout k závěrečné kanonádě?
„Je pravda, že dneska byla na křídle spousta prostoru a Rosťa Podhrázský i další naše spojky mi to tam často dávali. Nejdřív jsem se dobře trefoval, pak mě naopak soupeřův gólman několikrát vychytal, což pramenilo spíš z mé ukvapenosti. Věděl jsem, že on dělá pořád stejný zákrok, kdy padá dolů. Tak jsem mu to tam chtěl dát nahoru, ale jako na potvoru zrovna zůstal stát a já ho trefil. Naštěstí jsem se pak zase střelecky zvedl, pokaždé si počkal na jeho pohyb, nic zbytečně nevymýšlel a přidal další branky.“
* Přesto drama trvalo až do úplného, naštěstí úspěšného konce. Cítíte velkou úlevu?
„Určitě jo, po takovém průběhu utkání to úleva opravdu je. Vždyť jsme většinu zápasu pořád prohrávali, jednu chvíli až o pět gólů. A ještě čtvrt hodiny před koncem o tři. Zbytečně jsme si to znepříjemnili, ale já jsem ve vítězství stále věřil. Proto mám radost, že jsme vyhráli, byť jen takhle těsně. Každopádně máme dva body, které jsme po předchozích porážkách v Nových Bránicích i Prostějově moc potřebovali. A věřím, že jsme v dnešním utkání přišli na nějaké pozitivní věci ohledně naší hry, které by mohly fungovat i do příštích zápasů. Musíme se poučit a zlepšit.“
