Těžkou, přetěžkou roli bude mít fotbalové eskáčko na jaře 2021. Bude totiž obhajovat povedený podzim, a to s týmem, který je téměř totožný s tím podzimním. Zimní příprava přitom napověděla, že mužstvo nečekají lehké zápasy. A ať už se jednalo o Blansko, nebo o Třinec, soupeři ukázali, že je třeba počítat s každým, a to bez ohledu na aktuální postavení v tabulce. Týmu ale věří předseda eskáčka František Jura. Pro něj jsou dosud prioritou nejvyšší mety. V exkluzivním rozhovoru pro Večerník se ale nepozastavuje jen nad ambicemi, ale taky nad kvalitou týmu, zraněními nebo finanční situací, kterou nejen v Prostějově výrazně změnil koronavirus.
* Jak byste zhodnotil právě nedávno skončenou zimní přípravu? A jak do ní zasáhl koronavirus?
„Tak samozřejmě omezení jsou velká. Na druhou stranu jsme absolvovali před každým zápasem testy a musím zaklepat, že jen minimum hráčů bylo nakažených. Takže jsme to nějak zvládli. Pracujeme s tím a bojujeme na všech frontách. Jinak příprava proběhla dobře, myslím třeba herně. Jsem přesvědčený, že připraveni jsme a že to zvládneme. Že jaro zvládneme minimálně tak dobře jako podzim.“
* Kdybyste měl zhodnotit tým, který nastoupí do jara: bude oproti tomu podzimnímu silnější, slabší, jak vyznívání srovnání?
„Myslím si, že pracujeme kontinuálně, odešli tři hráči, dva přišli. Takže tým zůstal z velké části pohromadě. Trenéři měli zase daleko víc času během zimy pracovat na tom, jak chtějí hrát, čím se chtějí prezentovat. Při pohledu na tým – v žádném případě nebude slabší. Doufám naopak, že bude o něco lepší, respektive že bude více předvádět ten fotbal, který po něm trenér chce. Slabší v žádném případě ale nebude.“
* Jak podle vás bude vidět to, že někteří hráči moc nezasáhli do přípravy? Ať už se jedná o Balu, Zlatohlávka, Bialka. Hodně hráčů bylo zraněných nebo nemocných. Bude to tým ze začátku limitovat?
„Tak je to možné. Kluci, kteří dlouho nehráli – třeba Bialek v zápase s Blanskem, tam bylo poznat, že dlouho nebyl na hřišti – jsou mladí chlapi, kteří se do toho určitě rychle dostanou. Limit to může být, určitě na tom ale nebudeme takto sami. Spousta mančaftů to měla podobně. Nechtěl bych se na to tedy vymlouvat. Kluci musí ukázat, že se do toho dostanou rychle. A já věřím, že tomu tak bude.“
* Jaká bude největší zbraň eskáčka na jaře?
„Podle mě to bude variabilita. Umíme rozhodnout zápasy, přecházet na různé systémy, umíme pracovat na sobě, z mužstva je cítit hlad. A hráči, které vidím, mohou rotovat na pozicích. Myslím si, že to bude jeden z našich stěžejních plusů. A věřím s tím, jak kluci předvádí chuť do hry, že to ukážou i v zápasech o body.“
* Vidíte tam naopak nějakou výraznou slabinu?
„Tak samozřejmě se můžeme bavit o tom, že bychom potřebovali útočníka, který dá deset gólů. Já ale věřím, že se do toho zapojí Honza Koudelka a taky někteří další kluci, pokud budou zdraví, především Píchal a Zlatohlávek snad góly dávat budou. (pousměje se) Jinak si myslím, že brána je v pořádku, obrana taky, v záloze vidím dobrou konkurenci. Musíme se prostě o ty góly podělit, jestli se tedy nějaký vyložený snajpr nenajde. I když máme Matouška, který má dobře našlápnuto, aby mety deseti branek dosáhl. Mužstvo je připravené dobře, já mu věřím a těším se na zápasy. Hlavně se ale těším na diváky, to je alfa a omega celého sportu. Bez diváků je to prostě o ničem.“
* S diváky souvisí i příjmy klubu. Jak moc je celkově koronavirus ovlivnil, jak moc oddíl tratil?
„Tak bojujeme s tím... Přišli jsme o spoustu peněz, nejen od sponzorů, ale také od samospráv, které krátí svoje dotační programy do sportu. Je to problém, ale musíme vydržet. Nejsme sami, všichni jsou na tom stejně. S tím, že se budeme muset uskromnit a všichni musí jít s odměnami dolů, se je třeba smířit. Prostě těžké situace si vyžadují nelehká řešení a kroky. Nezbývá než se s tím vypořádat. Trošku odbočím, hlavně aby se do hry vrátili nejen dospělí, ale aby začaly trénovat děti. Pro mě je daleko důležitější právě návrat dětí ke sportování.“
* Zmínil jste mládež. Za „A“ tým eskáčka nastupuje hned několik odchovanců, ať je to Machynek, Píchal, Zapletal. Co to podle vás říká o klubu?
„To je naše cesta, kterou jsme už nastartovali. My jsme věděli, že se jednou k těmto hráčům dostaneme. Jiná cesta není. Teď se na to soustředíme snad ještě víc. Chceme pracovat na odchovancích, musíme docílit v rozumné době toho, že klub bude samofinancovatelný tím, že bychom posunovali některé hráče výše. Jsem rád, že ti kluci tu jsou a že se prosadili. A věřím, že tomu tak bude i do budoucna.“
* Na lavičce už je rok trenér Pavel Šustr. Jak moc jste zatím s jeho prací spokojený?
„Jsem. (úsměv) Někdy máme samozřejmě rozdílné názory. Ale je tím, co jsme potřebovali: umí pracovat s mladými, je vidět, že mančaft chce, je vidět, že je hladový. A hráči plní, co po nich požaduje. Jsem spokojený se stylem a s tím, jaký předvádíme fotbal. Samozřejmě může se stát cokoli, třeba série proher. Chci ale říct, kdyby se to nedejbůh stalo, tak jsem rád, že zde máme právě trenéra Šustra. Myslím si, že odvádí dobrou práci, na fotbal se dá dívat. To jsme chtěli a potřebovali.“
* Máte nějaký tip, kolikátý nakonec Prostějov skončí? A je dán nějaký limit bodů, od kterého si řeknete, že jste spokojený, sezóna byla úspěšná?
„Dívejte se, já to říkal pokaždé, co jsme ve druhé lize. A pokaždé jsem dostal naloženo od novinářů. Ale řeknu to znovu, my máme ambice být nahoře, každý klub musí mít takový cíl. Dříve se nám to nepovedlo, byli jsme osmí devátí. Chceme ale udržet nynější příčky, když budeme do pátého místa, bude to krásné. Věřím, že na to máme. A já budu chtít, abychom se tam dostali. Je to ale přání, fotbal je totiž nevyzpytatelný. Nikdy nevíte, co se v něm stane. Ale cíl tu je, konkrétně páté místo. A kdybychom nasbírali dvacet bodů jako na podzim, tak jsme na čtyřiceti bodech! A to je hranice, které chceme dosáhnout.“