Českými médii proběhla v únoru překvapivá zpráva. Soud v Hodoníně svěřil děti do péče Evy Michalákové. Češka přitom už roky bojuje v Norsku o své dva syny odebrané norskou sociálkou Barnevern a případem se má v příštích měsících zabývat i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Co přesně rozhodnutí českého soudu znamená, jsme se zeptali senátorky Jitka Chalánkové, která na případ jako první upozornila a po celou dobu je pro rodinu Michalákových podporou.
* Co přesně rozhodnutí hodonínského soudu znamená a jaké dopady to bude mít na život rodiny?
„Hodonínský soud, který měl k dispozici text norských rozhodnutí, v zásadě popřel závěry norských soudů. Je to obrovské zadostiučinění pro paní Michalákovou. A také ostuda všech, kteří o ní v minulosti šířili pomluvy. Osobně bych očekávala, že například bývalá ministryně práce a sociálních věcí Marksová nebo předseda brněnského Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí se jí omluví. Současně to znamená, že napříště jsou všechny české orgány tímto rozsudkem vázány. Rodinu to ale prozatím nesloučí, protože děti jsou rozdělené v pěstounských rodinách na neznámém místě. Českému ministerstvu zahraničních věcí se nikdy nepodařilo kontaktovat ani děti, ani jejich pěstouny...“
* Jak si vysvětlujete, že lidi v Česku tento příběh stále zajímá a sledují ho?
„Pravda je, že na rozdíl od jiných kauz dostávám v tomto případě podněty od občanů trvale a drtivá většina z nich, až na několik zlých výjimek, drží paní Michalákové palce. Každý si totiž umí lehce představit, že se ocitne v podobné situaci. Možná v tom hraje roli i naše historická zkušenost s obdobím nesvobody a represemi, které přišly často v banálních situacích. Stačilo chovat se jinak a už byl člověk podezřelý. Velmi podobně se chová norská sociální služba k rodinám. Každý je potenciálně podezřelý. Stačí málo a horliví úředníci vám vtrhnou do života. Prostě jsme v tom možná citlivější. A to je správně.“
* Co je z vašeho pohledu nového v prostějovském regionu?
„Jistě jste zaznamenali můj poměrně rychlý zásah ohledně nástřiků oxidem titaničitým v určité nanoformě ve školách a školkách v Prostějově. Vzhledem k tomu, že mi pan primátor na mé otázky neposkytl adekvátní odpovědi, odeslala jsem mu nový dopis se zcela konkrétními otázkami. Dopisem pana primátora žádám o doložení účinnosti, zdravotní nezávadnosti, splnění podmínek evropské a české legislativy a v neposlední řadě žádám o předložení smluv, na základě kterých město Prostějov vyplatilo firmě, resp. firmám peníze daňových poplatníků. Dále rodiče musí být informováni, o které školy se jedná a jak bude celá situace napravena a školy sanovány. Jde v první řadě o zdraví dětí!“
* A pokud jde o aktuální téma covidu?
„Zde velmi ráda poděkuji za obětavou a vysoce odbornou péči lékařům, sestrám a dalším v nemocnici Prostějov. Máme za co děkovat v této nelehké době. Moje poznámka na závěr. Volejte prosím pomoc záchranné služby spíše dříve než pozdě. Hlavně včas! Přeji všem zdraví a překonání této nelehké covidové doby.“