V útočné fázi bývá v posledních zápasech hodně vidět David Jurásek (na snímku). Často se jako první vrhá vpřed, nabíhá si na dlouhé balóny, centruje. A dostává se i do velkých šancí. Proti pražské Dukle se mu sice ve středeční dohrávce 14. kola Fortuna:Národní ligy střelecky příliš nedařilo, avšak svým výkonem kouče Šustra potěšila. Není tak divu, že mladý záložník dostává čím dál více prostoru na hřišti.
* Když se dají vedle sebe zápasy s Duklou a Vlašimí, byly výrazně odlišné nejen výsledkem. Souhlasíte?
„Určitě souhlasím, i výsledek mluví za vše. Hlavně tam byl rozdíl ve výkonu. S Vlašimí jsme směrem dozadu nehráli, jak jsme chtěli. Oproti tomu s Duklou se nám to dařilo. A taky jsme za to byli odměněni třemi body.“
* Začátek zápasu byl ale ze strany Prostějova trochu nervózní, a nebylo to poprvé. Čím to je? Budete před zápasy zkoušet nějaké uklidňující techniky?
(úsměv) „Tak to je zajímavá otázka. No nevím, jak se s tím vyrovnat. Musíme prostě pracovat od začátku utkání. Naštěstí z toho tentokrát nic moc nebylo, Dukla si nevytvořila gólovku a nedala žádný gól, jako tomu bylo proti Vlašimi. Ta nás potrestala hned po vstřelení gólu. Potřebujeme to příště už od začátku lépe uhrát.“
* On právě začátek utkání vypadal dost podobně, brzy jste vedli, byli lepší než soupeř. Bleskla vám třeba hlavou myšlenka, že Dukla taky brzy vyrovná a dopadne to stejně jako s Vlašimí?
„U mě osobně ano. I protože gól na 1:1 dával hráč, kterého jsem měl hlídat. Takže jsem se nad tím asi víc zamýšlel než spoluhráči. O to víc jsem doufal, že si dáme pozor směrem dozadu. A povedlo se.“
* Byl jste opět více vidět v útoku. Jak jste byl spokojený svým přínosem směrem dopředu?
„Tak byl bych spokojenější, kdybych dal nějaký gól. Byly tam příležitosti, ze kterých mohl padnout. Šance tedy jsou, jen je proměnit.“
* Vy jste měl právě jednu velkou příležitost zprava u tyče, když proti vám vyběhl gólman. Zvažoval jste ještě nahrávku nebo obhození brankáře?
„Šel jsem z pravého kraje, nabíhal jsem na tyč. Vystřelil jsem z první, možná jsem to ještě mohl vzít sám na sebe. Neměl jsem úplně přehled, kde je jaký hráč. Ale když mi to říkali zpětně, tak mi hráči řekli, že jsem to mohl vzít ještě pro sebe a snad by to dopadlo jinak. Bohužel jsem ze šance jen trefil gólmana, gól z toho nebyl…“
* Na závěr odbočme od fotbalu, 12. dubna se má rozvolňovat. Co uděláte jako první?
„Já asi budu muset vzít přítelkyni někam na výlet. Už ji to doma nebaví. Já mám aspoň tréninky, ona ale sedí doma zavřená. Tak určitě něco podnikneme společně.“