Koncerty, divadla, ale také vernisáže, přednášky nebo sportovně-společenské akce. Konice byla odjakživa střediskem zábavy všeho druhu. V posledních letech se však ještě více než dříve stává také centrem kulturních a společenských akcí. Zásluhu na tom má i Tomáš Vrba (na snímku), ředitel zdejšího Městského kulturního střediska. Právě pod ním se řada událostí – často ve spolupráci s dalšími organizátory – daří uskutečnit. A výsledek? Rozmanité jaro, zajímavé léto, pestrý podzim i na akce bohatá zima, v Konici to zkrátka po společenské stránce žije celoročně. A ani letošní léto není jiné. Kromě svých zkušeností v pozici ředitele (a také kytaristy v kapele Black Sabbath revival) představil vše, na co se mohou lidé nejen v Konici těšit.

* Jak jste se dostal k vedení kultury v Konici? Původně jste totiž pracoval v jiném oboru?

„Ano, máte pravdu, podnikal jsem pětadvacet let v elektru. Jak už ale je člověk v obou dlouho, hrozí mu, že vyhoří. A mně se stalo právě tohle. Udělal jsem si tak dálkově školu, cítil jsem, že to chce trošičku změnu. Kultura byla odjakživa můj koníček. Ale že se to stane někdy mým povoláním, tak to jsem opravdu tehdy nečekal.“ (úsměv)

* Po pěti letech ve funkci, co myslíte, že je nejtěžší při organizování kulturního života?

„Asi zisk financí. Máme prostě určitý rozpočet a s ním musíme pracovat. Nebýt grantů a dotací z Olomouckého kraje, nebylo by možné úroveň kultury udržet. Nyní děláme přes sto dvacet akcí za rok a jen na zámku se otočí dvacetu tisíc lidí. Hodně se toho podařilo udělat. Nyní je ale největším oříškem koronavirus, jak všechny akce skloubit a dostat na ně lidi zpátky.“

* Kdybyste měl srovnat kulturní a společenský život v Konici nyní a před dekádou, jak by tohle srovnání dopadlo?

„Myslím si, že nabídka pořadů a akcí je stoprocentně bohatší. Ve funkci jsem ale sotva pět let. A když se ptáte na čas před deseti lety, to jsem spíše vnímal jako spotřebitel, muzikant a občan Konice. Vždycky to ale stálo za to. Ať byl ve funkci kdokoli, tak si to své tady každý našel. Nově máme určitě daleko větší návštěvnost na zámku. Máme i dobrou spolupráci s novým komunitním centrem, do něhož se zapojilo hodně lidí. Kvalita uměleckých pořadů byla vždycky dobrá. Ale otázkou je, jak vše občané Konice vnímají. Ne vždy se mi totiž zdálo, že by to lidé brali...“

* Ne každý to uměl ocenit?

„Ani já, jako tehdy spotřebitel, jsem to často tak nevnímal. Až teď, kdy v kultuře děláme ve třech lidech plus účetní na půl úvazku a externí pracovníci, spolky, tak vnímám, co všechno to stojí za úsilí a že je zde toho vyžití hodně.“

* Která z kulturních nebo společenských akcí je podle vás nyní nejoblíbenější?

„Stoprocentně jsou to vánoční trhy. To je absolutně největší akce v Konici, kdy návštěvnost je i pět tisíc lidí. Myslím si, že navíc vždy probíhají s bohatým programem. Vždy to ale taky záleží na financích, co se nám podaří udělat, jakou kapelu sehnat, jak se to vyšperkuje. Vše je to o rozpočtu: o příspěvcích a sponzorech.“

* Co v nejbližších měsících Konici i okolí čeká?

„Již proběhly například Legendy Konice, Žváčkův festival, Klub přátel hudby. Pokud se jedná o vernisáže, zde všechno doháníme. Většinou jsme dělali programy na červenec a srpen dohromady, letos jsme vše rozsekli, abychom to dohnali. Každý měsíc tak jsou zde výstavy a koncerty, čeká nás také divadelní představení. Na nádvoří přijede divadlo z Brna, je to z dílny Bolka Polívky, takže věříme, že bude zájem. Ještě v srpnu nás čeká také bohaté prázdninové odpoledne ve spolupráci s mateřským centrem Srdíčko, kde to bude završené opět letním kinem. Loni jsme tento program vyzkoušeli, jestli se chytne a bylo to skutečně dobré. Takže letos máme v nabídce Yetti, ledové království. Co se týká září, tak plánujeme divadelní festival, kde se předvede i nový konický divadelní spolek Šňůra. Bude to ale okořeněné i profesionály, přijede pan Přeučil, doveze workshop k našemu divadlu, s loutkami bude mít pohádku i jeho partnerka Eva Hrušková. Klasicky pak budeme mít drakiádu, máme s turisty výlet na Pilavku. Spolupracujeme s komunitním centrem, děláme nejen kulturní, ale i sportovní akce. S Mamut agency připravujeme i předprodej na Rybičky 48. Lidi se mají na co těšit.“

* Jak byste zhodnotil přínos zmíněného komunitního centra, které je ještě relativně pořád nové?

„Je obrovský, protože nyní si Koničtí konečně můžou vyzkoušet na vlastní triko něco uspořádat sami, sejít se tam. A nemusí to být jen plánované akce od nás z Městského kulturního střediska. Dokonce se může obnovit i kino, které je v Konici požadované. Ale musí to být způsobem nekomerčním. Takže mohou vzniknout určité kluby, i kinoklub, co tady byl. Může zde zahájit činnost i Bijásek. Věřím, že se lidé naučí chodit. Určitě objevíme hodně aktivních lidí. Přeci jen je nás v kulturním středisku málo a máme hodně vazbu na spolupráci s lidmi. To samé turistické informační centrum, tam máme v plánu akce na nordic walkingové trasy, je zde možnost zakoupení nordic walkingových holí. |Tudíž nejen přes kulturu, ale i přes sportovně-společenské akce bude spolupráce úžasná.“

* Takže vytvoření komunity, což má být účelem centra, se tedy v Konici daří?

„Ano, přesně tak.“     

* Zatímco komunitní centrum září novotou, o zadní stěně zámku se to říct nedá. Je v plánu oprava?

„To je otázka spíše na město. Samo kulturní středisko má v zámku jen čtyři místnosti. Je to ale vždycky o rozpočtu. Pokud se podaří získat nějakou dotaci z Olomouckého kraje, tak se vždy kus práce udělá. Začalo se kdysi s omítkami zámku, vnitřními i vnějšími. V poslední době to byla třeba spojovací chodba kostela se zámkem. Teď se postupně rozebírá zámecká zeď, která hrozila pádem do Smetanovy ulice. Určitě se bude ale postupovat dál. Jen se nedá vše udělat naráz.“

* Hodně jste svého času kritizoval stav plakátovacích ploch a navrhoval jste zpoplatnění. Posunuly se v tomhle směru změny?

„Nic se v tomhle směru neudělalo, nejsou žádné změny... Pouze je to v plánu, z čehož jsem trochu smutný. Ale jedna plakátovací plocha se odstranila, nahrazuje ji alza box.“

* Vy ovšem nejste jen ředitelem městského kulturního střediska ale taky hudebníkem a členem Black Sabbath revival. Jak jste právě k této skupině přišel, co vás k ní přivedlo?

„Byla to vlastně náhoda… Tuším, že se psal rok 2012. Švagr mě oslovil, jestli bych mu nepomohl na litovelském Otvíráku s technikou. No a byla tam kapela Scroll s úžasným zpěvákem. Tak jsem ho oslovil, jestli by nechtěl založit skupinu a udělat něco většího. A bylo to. (úsměv) Nyní jsme v TOP 20 na světě, udělali jsme si i dvojcédéčko. Vše se přitom snažíme dělat charitativní formou. Veškeré výtěžky šly na léčbu rakoviny. Jen náš reklamní videoklip už má čtyři a půl milionů zhlédnutí! To jsme vůbec nečekali.“ (úsměv)

* Jakou část repertoáru Black Sabbath máte nejradši?

„Nejradši máme Diovské období, byla v něm například velká melodika, vokály. Ale zase bez Ozzyho surového základu by to nešlo. A když se ještě vrátím k rakovině…“

* Povídejte…

„Několik členů Black Sabbath mělo problém s rakovinou. Proto jsme se rozhodli, že vydané

CD bude formou charity. A například Tony Iommi měl to CD v ruce. To byl zatím největší počin.“

 

 

TOMÁŠ VRBA

 * narodil se 21. února 1969 v Prostějově

* ředitel Městského kulturního střediska (MěKS)Konice, nadšenec do kultury, hudebník

* střední školu technického směru vystudoval v Olomouci

* na Akademii J. A. Komenského studoval do roku 1992 Management

* má za sebou dálkové studium v oboru Podnikání v technických povoláních zakončené maturitou (Střední škola gastronomie a služeb, Přerov)

* 25 let podnikal a prodával v oboru elektro a domácích potřeb

* v dubnu 2017 se stal ředitelem MěKS, devátým rokem je pak frontmanem kapely Black Sabbath Dio Tribute

* od roku 2018 je zastupitelem města Konice, rovněž je předsedou redakční rady zdejšího zpravodaje

* působí rovněž v Českém svazu včelařů

* mezi jeho koníčky patří kapela Black Sabbath Dio Tribute, hra na kytaru, saxofon, flétnu a taky zpívání stejně jako cyklistika, turistika a včelaření

zajímavost: z armády, v níž působil mezi lety 1988 a 1990, si odnesl zájem o letadla, auta i motorky