Nejslavnější jméno na místě nehrajících kapitánů a kapitánek při nedávném ITF World Junior Tennis Finals 2021? Rozhodně Petra Cetkovská (na snímku)! Někdejší špičková hráčka a prostějovská rodačka, jejíž výbornou kariéru poznamenaly četné zdravotní problémy, jinak mohla být ještě úspěšnější. Tím už se však pohledná šestatřicetiletá žena netrápí. Po ukončení aktivní vrcholové dráhy studovala, začala se věnovat mimosportovní práci a zároveň komentovat tenis v televizi. Posléze se vrátila i na kurty jako trenérka, aby dívčí tým ČR dovedla doma v Prostějově k zisku bronzu na mistrovství světa družstev do 14 let.

* Jak jste spokojená s konečnou třetí pozicí?

„Medailové umístění je určitě super. Jen trochu mrzí, že nám těsně nevyšlo semifinále proti největším favoritkám. Holky nad Ruskami vedly v rozhodujícím deblu, hrály výborný tenis a směřovaly k vítězství i postupu do finále, než soupeřky čtyřhru v koncovce otočily. Což byla škoda. Důležité ale je, že po celý týden předváděly vysokou tenisovou kvalitu a dokázaly hrát vyrovnaně i s těmi nejlepšími na světě.“

* Bylo těžké získat bronz?

„Na letošním mistrovství Evropy jsme s děvčaty skončily čtvrté, tím víc jsme tentokrát chtěly na bednu, zvlášť v domácím prostředí. Nejtěžší rozhodně bylo se zvednout po tom semifinálovém zklamání a zvládnout zápas o třetí místo, což jsme jako soudržný tým dokázaly. Porazit Slovenky v závěrečném utkání, oplatit jim prohru ze Summer Cupu určitě nebylo jednoduché. A tím, že to vyšlo, holky potvrdily právoplatnost svého postavení na stupních vítězů.“

* Jak na vás svěřenkyně působily po lidské stránce?

„Každá je povahově jiná, ale dohromady se skvěle doplňovaly a vytvořily skvělý kolektiv. I díky tomu se nám tolik dařilo. Holky si navzájem pomáhaly, podržely jedna druhou, když to některé zrovna nešlo, uměly se povzbudit. Za celý týden jsem s nimi nemusela řešit jediný větší problém, společně jsme si to opravdu užily. Musím říct, že i mně tahle zkušenost hodně dala a jsem moc ráda, co se nám tady povedlo.“

* Nehlodá ve vás přesto červíček, že šlo dosáhnout třeba i na zlato? Jak jste zmínila, s Ruskami jste byly v rozhodující čtyřhře za stavu 6:4, 5:4 a 30:40 dva míčky od triumfu.

„To je sice pravda, ale Rusky hrály v tu chvíli již výborně, průběh otáčely a nebylo to tak, že bychom v klíčovém gamu vedly třeba 30:0. Já jsem spíš ráda, jak jsme po hladce vyhrané základní skupině se samými asijskými celky ustály náročné semifinále proti Ukrajině, kde jsme nepříznivý vývoj naopak musely otáčet my. A o posledním duelu se Slovenskem už byla řeč.“

* Tudíž nakonec spokojenost?

„Určitě ano. Můžeme si teď říkat, jak jsme měly Rusko na lopatě a byly blízko vyřazení největších favoritek. Ale zápas vždycky končí až posledním fiftýnem a podáním rukou, do té doby není rozhodnuto. Soupeřky prostě semifinále obrátily, v klíčových momentech byly lepší a do finále postoupily zaslouženě. Však v něm potom jasně zvítězily nad Bulharkami, čímž získaly očekávaný titul. My  máme velkou radost z bronzových medailí, jež si holky za dobré výkony na celém turnaji jednoznačně zasloužily. Budou mít na co krásného vzpomínat a současně dostaly důležitý impuls pro práci do své další pokračující kariéry.“

* Vy osobně jste v mládí také prožila prostějovský šampionát U14. Jaký byl pro vás návrat na místo činu v roli kapitánky?

„Bylo to zvláštní, hodně jsem se těšila. A strašně ráda jsem znovu byla součástí téhle krásné soutěže jako kapitánka českého družstva. Celé mistrovství bylo i přes covidová opatření hrozně hezké i napínavé, s holkama jsme si ho fakt užily a moc pro mě znamená, že jsem tady mohla vést právě tenhle suprový tým dívek ČR.“

* Jak jste se vlastně ke kapitánskému postu dostala?

„Loni jsem začala soustředěním s žákyněmi do dvanácti let, pak jsme hrály v době rozvolnění po první vlně covidu přátelák se Slovenskem. Tahle práce se mi zalíbila a říkala jsem si, že bych v ní mohla pokračovat i něčím víc. Načež mi bylo nabídnuto dělat kapitánku českému dívčímu výběru U14. Ráda jsem šla do toho.“

* Můžeme vás tedy očekávat na této pozici i do budoucna?

„Zatím je ještě brzy něco s jistotou říkat, uvidíme. Ale pokud o mě bude dál zájem, dokážu si pokračování určitě představit.“

* Pokud se ještě vrátíme k vaší hráčské kariéře, na co z ní nejraději vzpomínáte?

„Zážitků jsem nasbírala strašně moc, těch pěkných i horších. A za každý jsem skutečně moc ráda, protože jakákoliv zkušenost má něco do sebe, je jiná, nová a pro život důležitá. Největší zadostiučinění jsem však určitě cítila, když se mi po návratu po operaci kyčle povedlo porazit v New Yorku na US Open 2015 tehdejší top hvězdu Caroline Wozniackou. Sice to bylo teprve druhé kolo, ale šlo o grandslam, hrály jsme na největším kurtu světa a svedly krásnou tříhodinovou bitvu se šťastným koncem pro mě, včetně čtyř odvrácených mečbolů. Tehdy jsem prožila něco výjimečného, neopakovatelného.“

* Nemrzí naopak četné zdravotní trable, které vás průběžně provázely a bez nichž jste mohla dosáhnout ještě víc?

„Takhle to člověk nemůže brát, co by kdyby. I když je samozřejmě pravda, že zranění jsem prodělala opravdu hodně a provázela mě celou kariéru. Na druhé straně jsem šťastná, že se mi podařilo vždy vrátit a pokračovat s tenisem dál. Definitivně mě zastavilo až koleno před šesti lety. Po operaci jsem se dlouho snažila rehabilitovat tak, abych se mohla nějakým způsobem ještě rozloučit na kurtu. Jenže to fakt nešlo, tělo už řeklo definitivně ne a moje loučení tak proběhlo jinak, než bych si přála. Ale tohle už je za mnou, teď mám trochu jiný život a jsem za něj moc ráda. Hlavně za to, že nějakým způsobem můžu zůstávat u milovaného tenisu.“

 

PETRA CETKOVSKÁ

* narodila se 8. února 1985 v Prostějově

* bývalá profesionální tenistka, jejím domovským klubem byl TK Agrofert Prostějov

* v současnosti trenérka tenisové mládeže a televizní spolukomentátorka

* s tenisem začínala již v útlém dětství, na světovém okruhu se pohybovala v letech 2000 až 2016

* je vítězkou 2 turnajů WTA Tour ve čtyřhře (Praha 2007, Fes 2012), v singlu hrála jedno finále (New Haven 2011)

* z nižší kategorie turnajů ITF má 23 titulů ve dvouhře a 25 triumfů v deblu

* na grandslamech postoupila nejdál dvakrát do osmifinále (French Open 2008, Wimbledon 2011), v juniorské kategorii dvakrát ovládla grandslamovou čtyřhru (Australian Open 2001, French Open 2001)

* v klubových soutěžích nastupovala za TK Agrofert Prostějov, v jehož dresu získala  Českou republiku reprezentovala ve Fed Cupu, na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně a dříve na mládežnických mistrovstvích světa i Evropy

* nejvýše na žebříčku WTA Tour vystoupala v červnu 2012, kdy byla na 25. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 91. místě

* na prize-money vydělal v kariéře přes dva miliony amerických dolarů

* je absolventkou SOŠPO v Prostějově, později vystudovala i interiérový design a věnuje se práci v tomto oboru

* je svobodná, v minulosti byl jejím partnerem například známý kyperský tenista Marcos Baghdatis, během kariéry dlouho žila ve Francii

* ve čtrnácti letech během sportování utrpěla úraz hlavy, když byla kamarádem naražena na zeď, načež po dvou letech od incidentu musela podstoupit operaci hlavy kvůli otoku

* v roce 2002 onemocněla infekční mononukleózou a další komplikace rozvíjející se kariéry nastala, když si přivodila zlomeninu nohy během finále čtyřhry na juniorce Australian Open

* vůbec během kariéry ji limitovala zranění, potíže s kotníkem, únavová zlomenina kosti na chodidle či operace kyčle, díky čemuž ani neuskutečnila druhý návrat na dvorce v roce 2018

* posledním turnajem se tak stala pražská událost ITF s dotací 75 tisíc dolarů v červenci 2016, kde na úvod podlehla Rebecce Petersonové

zajímavost: její otec Petr Cetkovský pracuje celý život v prostějovském tenisovém areálu jako vyplétač raket