Ve středisko kulturního a společenského dění se v posledních letech znovu proměnily Čechy pod Kosířem. A právem. Obec je nejen oblíbeným východiskem na Velký Kosíř, ale taky sídlem hned několika muzeí a zámku. Ten doznal v poslední „pětiletce“ razantních proměn. A láká ve velkém návštěvníky z okolí i stovek kilometrů vzdálených míst. Podíl na popularitě má hodně činorodý tým v čele s kastelánem Martinem Váňou (na snímku). Ten může být na konci letopočtu spokojený. Zámek ji sice kvůli protikoronavirovým opatřením nemohl, jak bývá zvykem, naplno rozjet už v dubnu, nakonec se ale turistická sezóna vcelku vydařila.

* Jak byste uplynulou sezónu zhodnotil a srovnal s těmi předešlými?

„Za nás to určitě bylo lepší než loni, kdy nás koronavirus naplno zasáhl na jaře i na podzim. Letos mohla podzimní část sezóny víceméně proběhnout. Na druhou stranu opatření pro návštěvníky zámku byla přísnější. Byly nutné respirátory, při prohlídkách nad dvacet osob byly nařízeny testy, případně bezinfekčnost a očkování. To nám spoustu lidí odradilo od návštěvy zámeckých interiérů. Byť jsme tedy pozorovali ještě větší návštěvnost zámeckého parku, i oproti době předkoronavirové, do zámku přišlo méně lidí, než jich přijít mohlo. Typickým návštěvníkem tak pro nás byl člověk, jenž zašel do parku a pak do zámecké kavárny. Na druhou stranu bylo lidí poměrně dost, o nějakých deset tisíc víc než v loňské sezóně. Po této stránce tedy určitě vládne spokojenost. A nebýt lockdownu a zavření zámku na jaře, tak jsme dosáhli předkoronavirové návštěvnosti.“

* Na jak vysoká čísla se tedy celková návštěvnost dostala?

„Letos jsme se dostali na nějakých pětadvacet tisíc lidí. Ještě to nemám úplně sečtené. (úsměv) Celkově jsme ale s návštěvností spokojeni. Víceméně se nám vrátila na původní čísla.“

* Jaká je spokojenost u jednotlivých akcí? Které se z vašeho pohledu povedly a které třeba takový zájem nezaznamenaly?

„Bohužel některé větší akce proběhnout nemohly, například Velikonoce, které jsou tradičně u nás velmi navštěvované. Ve spolupráci s Muzeem historických kočárů byl zrušen i Josefkol, vůbec největší akce, která je připravována dlouhodobě. To nás opravdu velmi mrzelo a na návštěvnosti se to viditelně projevilo. Na druhou stranu jsme ztráty alespoň částečně nahradili menšími akcemi, jako byla například dětská odpoledne u zámecké oranžérie, které budeme v následující sezóně dále rozvíjet. Na příští sezónu uvažujeme pro léto s příměstským táborem pro malé prince a princezny. Z nejúspěšnějších akcí bych jmenoval strašidelné prohlídky, to je klasika, která byla vyprodaná týden předem. O ně byl klasicky velký zájem, i když i ty byly ovlivněné aktuálními opatřeními. Setkali jsme se bohužel s návštěvníky, kteří nám nadávali za dodržování přijatých vládních opatření. Jeden návštěvník mě byl i nahlásit na policii, že omezuji jeho osobní svobodu… Takové situace však v současnosti zažívá zřejmě spousta lidí pracujících ve službách a snažících se dodržovat alespoň základní pravidla, abychom se co nejdříve zbavili koronaviru a zbytečných úmrtí způsobených často lidskou sobeckostí.“

* Znamená to, že napřesrok by se mohly otevřít další prostory?

„Na začátku příští sezóny chystáme otevření rozšířené filmové expozice otce a syna Svěrákových o jejich nový film Betlémské světlo. Velké rekonstrukční práce se však pozastavily. Máme připravený projekt na rekonstrukci dalších dvou křídel zámku. Nicméně ten byl připraven poměrně megalomansky za bývalé krajské vlády, nakonec vedl k zaseknutí dalších rekonstrukcí. Doufám, že se rekonstrukce opět rozjede, byť třeba v pomalejším tempu a po menších celcích. V plánu je vybudování ubytovacích kapacit a oprava dosud zanedbaných prostor pro výstavní a depozitární účely. Též počítáme s rozšířením dalších atraktivit pro návštěvníky zámku. Akutnější jsou pro nás zámecké rybníky. Velký je v havarijním stavu. Tam jednáme s krajem, jak zajistit jeho funkčnost a bezpečnost pro návštěvníky.“

* Byly zde dříve úvahy o možnosti projížděk na lodičkách…

„V rámci projektu na rekonstrukci rybníků je vyprojektované i přístaviště s lodičkami. Počítáme též se spoluprací s rybáři a pravidelnými výlovy.“

* Jaké plány jsou s oranžerií? Chystáte nějak změnit její využití, třeba umístěním dlouhodobější výstavy?

„Tam určitě zachováme stávající režim. Na příští rok jsou již plné termíny na pronájmy oranžerie. To znamená, že během letní sezóny je využívána primárně na svatby, kulturní akce, třeba divadla, doufáme též v obnovení tradice letních zámeckých plesů. Přes zimu slouží oranžerie svému původnímu účelu. Jsou zde uschované květiny a mobilní zeleň ze zámeckého areálu. Vzhledem k epidemii a odkládání svateb v posledních dvou letech se nám to na příští rok nahustilo. Máme rekordní počet pronájmů. A to nejen na obřady, ale také na hostiny a následné oslavy svatebčanů.“

* Jaké jsou plány a novinky do příští sezóny? Od vás nebo od vedení Vlastivědného muzea?

„Co se týká vedení, tak nám se bude v Olomouci měnit. Prvního února nastoupí nový ředitel Vlastivědného muzea, což samozřejmě může mít vliv i na chod zámku, nové vedení může mít nové představy. Věřím, že v tomhle směru dojde k nějakým změnám. Co se týče již připravované následující sezóny, vedle ‚stálic‘ mezi akcemi se snažíme každoročně pro návštěvníky připravit též nějaké novinky. Jako příklad mohu uvést zdárně se nám rozjíždějící spolupráci se zámeckou kavárnou, s jejíž pomocí bychom rádi viděli více ‚drobnějších‘ akcí na zámeckém nádvoří. V interiérech zámku se vedle zmiňovaného rozšíření filmové expozice mohou návštěvníci těšit na zápůjčku jednoho ze slavných děl Josefa Mánesa ze soukromé sbírky. Bohužel zatím nejsem schopný přislíbit pokračování velkých koncertů a divadel, které jsou vázány na získání financí z dotačních titulů. Budu se snažit.“ (úsměv)

* Ve funkci jste více než šest let. Co vás nadále žene kupředu, čím vás práce stále baví?

„Asi nejvíce svojí pestrostí. Člověk řeší nejrůznější problémy a výzvy, ať už je to rekonstrukce budovy, nebo úpravy zámeckého parku. Řeší návštěvníky, okruhy, občas je to detektivní práce, kdy se snaží získat a objevit nějaký relikt z historie zámku, ať už se jedná o nějaký předmět, písemnost, nebo pamětníka. Ta pestrost je na tom to nejlepší, není to žádná monotónní práce. Člověk se stále má na co těšit.“

* Když jste zmínil detektivní práci, napadlo mě pátrání po zbloudilém návštěvníkovi...

(smích) „To by se teoreticky taky mohlo stát, ale to by už dostali za uši průvodci, kteří by návštěvníka někde zapomněli.“

* Kdysi jste zmiňoval, že je těžké práci kloubit s rodinou. Zaznamenal jste zde nějaký pokrok za ty roky?

„To určitě ano. Přibylo mi dětí, tak je to ještě těžší. (úsměv) Jednak jsem moc rád, že se mohu spolehnout na tým vynikajících lidí. Ve spoustě věcí jsme zastupitelní, dokážeme si vzájemně vyjít vstříc. Když někdo potřebuje, tak vždycky jsme schopní se nějak domluvit. Je to samozřejmě náročné, žena z toho není přes sezónu nějak moc nadšená. Ale kdykoli je volná chvíle, snažím se to jí i dětem vynahradit.“

 

MARTIN VÁŇA

* narodil se 23. prosince 1981 v Olomouci

* kastelán zámku v Čechách pod Kosířem, historik

* pochází z právnické rodiny, otec je bývalým předsedou Okresního soudu v Prostějově, matka advokátka

* dětství prožil v Prostějově, je absolventem Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově

* posléze vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie, latinský jazyk a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Ostrava, obor geografie

* po univerzitě působil jako učitel na Gymnáziu Uničov

* od roku 2015 je kastelánem zámku Čechy pod Kosířem

* má tři děti

zajímavost: mezi jeho zájmy a záliby patří cestování, četba, tanec a RPG