Z mnoha směrů slyšíme, že svět už po čtvrtečním útoku Ruska na Ukrajinu nebude nikdy stejný. Bohužel je to pravda. Jak se ale vše, co začalo minulý týden několik set kilometrů od nás, projeví u nás v Prostějově a bezprostředním okolí? I tady bezesporu zažijeme hned několik změn.

Prázdná místa

V první řadě dojde bohužel k určité vynucené výměně „našich“ občanů Ukrajiny. Zejména ukrajinští muži, kteří u nás žili, teď často míří domů, aby se připojili ke svým rodinám. Část z nich tam také vede rozhodnutí zapojit se do obrany jejich vlasti ať už kvůli povolávacímu rozkazu, aby nastoupili do ukrajinské armády, nebo z vlastního rozhodnutí jako dobrovolníci. Tito odcházející budou samozřejmě chybět na pracovních pozicích, které v řadě prostějovských firem nebo individuálně vykonávali, ale čekají je teď zkrátka důležitější úkoly.

Noví Prostějované

Řada Ukrajinců a Ukrajinek naopak vyrazí opačně. Už během několika prvních dnů agrese zavítalo do naší země několik tisíc Ukrajinců. Sám jsem byl v noci na neděli cestou po dálnici na Brno svědkem toho, jak mnoho aut s ukrajinskými „espezetkami“ teď jezdí po moravských silnicích. Zatím jde hlavně o ty, kteří jdou za svými příbuznými, kteří u nás už dlouhodobě žijí.

Nezastaví-li Putin rychle svou vražednou invazi, přijdou k nám brzy i uprchlíci, kteří tu žádné zázemí mít nebudou. Pak nás čeká poskytnutí prostor, kde budou moci tito lidé najít útočiště. Vedení města naštěstí nelení a už podniklo první přípravné kroky. Pro tuto skupinu lidí prchajících před válkou budeme muset najít práci, jejich děti začlenit do škol a celé rodiny do společenského života. Věřme ale, že se po co nejkratším čase budou moci vrátit do svých domovů.

Strašáci

Najdou se ale určitě i „strašáci“, kteří nám budou našeptávat, že nově příchozí nám budou brát práci a snižovat platy. Toho se opravdu nebojme, protože naše ekonomika naopak nutně potřebuje 200 až 300 tisíc nových pracovníků, kteří už u nás nejsou.

Narazil jsem také v posledních dnech na otázku, zda Ukrajinec a Rus, když se u nás teď potkají, spolu půjdou třeba na pivo. To si moc nemyslím, protože už teď má útok na Ukrajinu tolik obětí, že to mezi oba národy na nějakou dobu vnese negativní emoce. Na druhou stranu se ale ani neobávám, že dojde mezi lidmi obou národností k otevřeným konfliktům. Obyčejní Rusové přece za Putinovu válku nemohou.

Vojenštější město    

Jako město s dlouhodobou vojenskou tradicí i fungující vojenskou posádkou určitě také pocítíme fakt, že se evropské země budou muset chtě nechtě rychle vrátit k posilování svých vojenských jednotek. Budeme mít zřejmě více vojáků a vojenské dovednosti budou více přítomné v našich životech.

Jak připomnělo vyvěšení ukrajinské vlajky na prostějovské radnici, Ukrajina a naše město mají vlajky stejných barev, protože jsou obě žluto-modré. Tak hlavně buďme místem, jež vydatně pomůže všem, kteří to v téhle těžké době budou potřebovat.