Máme ho, mluvili jsme s ním! Před čtrnácti dny Večerník přinesl reportáž o bezdomovci, z něhož mají všichni strach a štítí se ho. Zdeněk Herák je totiž podle všeho nakažen infekčním svrabem. Zakázán má vstup do supermarketu Albert, nechtějí ho ani v obchůdcích na hlavním nádraží. Ale proč se nejde léčit? Nebo proč jej policie nechytí za límec a neodveze do nemocnice? Večerník to ví! Problém je totiž jak v tvrdohlavém odmítání jakékoliv pomoci ze strany věčně opilého či zfetovaného bezdomovce, ale také v děravých zákonech...
Večerníku se po několika marných pokusech konečně podařilo ve středu večer Zdeňka Heráka najít. Seděl schoulený na topení v nádražní hale a sotva ze sebe dostal srozumitelné slovo. „Mám fakt svrab a bojím se toho. Je mi líto, že procházím kolem lidí a oni se mě štítí. Je mi to fakt líto,“ hlesl Zdeněk Herák, který však byl v době našeho rozhovoru viditelně pod vlivem omamných látek. I přesto, nebo možná právě proto krátké interview neodmítl.
Potvrdil, že svědící vyrážka je nejhorší na zádech, ze kterých mu už odpadávají kusy kůže. A nohy! Zdeněk Herák chtěl Večerníku ukázat stav svých dolních končetin, ale pro silnou bolest nebyl schopen si vyhrnout ani spodek kalhot. „Strašně to bolí. A krvácí...,“ zasyčel bolestí bezdomovec. Na otázku, proč si nenechá pomoci, se však jen útrpně zasmál. „Jo, byly tady za mnou jakési dvě ženské ze sociálky. Že prý mi pomůžou, vyřídí občanku, zajistí bydlení s lékařskou pomocí v azyláku a takové ty kecy. Na to já kašlu, co bych tam dělal? Nějak to přežiju venku,“ dodal naprosto nelogicky Zdeněk Herák.
Přiznal, že spí venku a na jídlo, pití a drogy si vydělá žebráním. „Hele, o tom se bavit nehodlám. Přežiju venku, vždyť za chvíli je jaro,“ zachumlal se do viditelně nového hubertusu bezdomovec, který skutečně jakoukoliv pomoc odmítá. Může být ale skutečně svému okolí nebezpečný? „My jsme celou záležitost prošetřili a obrátili se na odbor sociálních věcí prostějovského magistrátu. Ten slíbil věc s panem Herákem řešit, podle mého by okamžitě měli zajistit hlášení hygienikům. Státní ani městská policie skutečně nemají oporu v zákoně v tom, že bychom ho bez jeho vlastního souhlasu mohli například dopravit do nemocnice,“ sdělil Večerníku Jan Nagy, velitel Městské policie Prostějov.
Kontakty s nemocným bezdomovcem potvrdila i první náměstkyně primátora Alena Rašková, která na radnici zodpovídá za sociální oblast. „Na podnět velitele městské policie se sociální odbor začal zdravotním stavem a vůbec životní situací pana Heráka zabývat. Dvě sociální pracovnice mu nabídly místo v azylovém domě, vyřízení nového občanského průkazu a samozřejmě možnost lékařského vyšetření. Jediné, na čem se s bezdomovcem domluvily, je právě vystavení nového dokladu. Ubytování v azyláku i nemocniční léčbu ale pan Herák tvrdošíjně odmítá.“
Aktuální komentář Večerníku
Pravděpodobně se v tu chvíli jednalo o poslední rozhovor, který dříve úspěšný muž poskytl. O tři měsíce později totiž v důsledku svého zdravotního stavu zemřel. V posledních letech svého krátkého života byl nejčastěji viděn u hlavního nádraží. Záchranáři, ale i pracovníci sociálky se mu snažili pomoct, ale on o ni nikdy nestál. Na nemocničním lůžku skončil až v dubnu, kdy už bylo skutečně pozdě. Po smrti na otravu krve po sobě zanechal jen tichou vzpomínku bez dalšího rozloučení.
