Může to potkat každého z nás. Ani nevíme jak a ocitneme se na jednotce intenzivní péče (JIP) prostějovské nemocnice. Nebo na ní bude za pomoci lékařů a sester bojovat o život někdo z našich blízkých. Co v takovém případě můžeme čekat? A jak na toto prostředí vzpomínají ti z pacientů, kteří svůj nejtěžší boj úspěšně zvládli?
Je to asi nejdůležitější číslo celé doby covidové. Řeč je o počtu zaplněných lůžek na tzv. JIPkách. Tam pacientům pomáhá s dýcháním ventilátor, monitorovány jsou všechny důležité životní funkce a pro případ nutnosti je k dispozici defibrilátor, díky němuž je možné obnovit činnost srdce, či zařízení schopné zaskočit v případě selhání ledvin. K dispozici je také celá řada léků nejen k léčbě, ale i ke zmírnění bolesti.
Intenzivní péče v prostějovské nemocnici je rozdělena na dvě pracoviště – JIP A, JIP B. Na 10 lůžkách je zde poskytována péče pacientům nejen s covidem, ale také po velkých operačních výkonech, intoxikacích či závažných zraněních.
Zatímco materiální vybavení jednotek je napříč všemi nemocnicemi podobné, v čem se od sebe výrazně liší, je odborný personál. Jakou zkušenost udělali s JIPkou prostějovské nemocnice někteří z pacientů? „Je to zhruba rok a půl, co jsem tam týden ležel a bojoval o život. Dali mě do kupy a starali se. Měli výborný přístup,“ netajil vděčnost jeden z Prostějovanů v diskusi facebookové skupiny Prostějov Bez Cenzury.
V ní tentokrát v drtivé většině převládaly pozitivní komentáře. „Byla jsem tam před necelými pěti lety a nemůžu říct žádné špatné slovo. Ležela jsem tam čtrnáct dní, zachránili mi život. Byla jsem velmi spokojená,“ vyjádřila se třeba Martina Krejčí.
V podobném duchu se nesly víceméně všechny příspěvky, lidé obvykle vyjadřovali plnou spokojenost s péčí a přístupem zdravotních sester. „Jsou to zlatíčka,“ uzavřela za všechny Jitka Švancarová.
Podrobné koronavirové zpravodajství najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 7. února
