Určitě to znáte. Vyrazíte do obchodu, zde začnete koukat, vybírat, zvažovat. A najednou, po půlhodině nakupování venku před prodejnou zjistíte, že jste utratili mnohem více, než jste plánovali. Při současné situaci se přitom částka násobí. A navíc, tyto situace dostávají nový rozměr: není výjimkou, že si naopak skutečně přesně naplánujete, co nakoupit. I částku, za jakou věci pořídíte. Jenže plány a skutečnost se někdy míjí.
Zdražování se dnes týká všech. Nejen podniků ale zejména domácností. Potraviny, spotřební zboží, energie, to vše jde nahoru. Ale taky nájmy. V čem tedy zdražování může být přínosem?
Inu, odpověď je nasnadě: právě v tom, co si pořídíme. Ve větším rozvažování našich „potřeb“, domnělých nebo skutečných. Zejména u potravin se dá hodně udělat. Koupit keksy či flašku nějakého „životabudiče“ nebo ne? Dobrá otázka. Odpověď na ni by měla být aktuálně snadnější. Děkuji, nechci. Dám radši peníze do něčeho hodnotnějšího.
Zdražování přitom nemusí naučit lidi určité skromnosti (bohužel, u méně příjmových lidí hodně bolestivé), ale také k určité šetrnosti, úsporám. Rok, co rok je zveřejněný průzkum, kolik vyhodíme potravin, kolik toho protopíme nebo jak moc plýtváme vodou. Čtenáře taky oslovuje zpráva o tom, kolik bychom měli mít planet, pokud bychom žili jako průměrný Američan či Středoevropan. Výsledky jsou děsivé.
Vlna zvyšování cen všeho a všude tak kromě pádu více lidí do chudoby může mít přeci jen i jeden dobrý dopad: naučí mnohé z nás žít racionálněji. A vážit si věcí.
