Mnoho oblastí života a taky jednotlivých oborů bolestivě zasáhl v posledním roce koronavirus. Patří mezi ně také posilovny a fitness centra. Ta sice mohla žádat vládní kompenzace, musí mít ale nuceně zavřeno. „Zvládáme to špatně, protože dopady nejsou jen finanční, ale taky psychické. A nejen mé, jako majitelky, nýbrž všech klientů kolem,“ smutní Petra Stryková, majitelka prostějovského TRX bez hranic.
Podobně jako mnozí jiní se i ona musela uchýlit do home-office. „Od března jedu on-line lekce jako videokonference, vzájemně se vidíme. Je to určitá cesta, jak se udržet v provozu a pomáhat klientům. Už však nemají chuť, náladu, jsou v pasti,“ konstatuje vitální dáma. S TRX byla hodně vidět i díky spolupořadatelství Army testu, masové závody pořádala rovněž u Hloučely.
Petra Stryková pak podle svých slov žádala o vládní kompenzace. Úspěšně. Má to ale háček. „Mám pětistovku na den jako OSVČ, zaměstnance nemám žádné, takže to se mě netýká. Bylo mi však od prvního července zvýšeno nájemné bez ohledu na koronavirus. Takže jsem dosáhla na polovinu tří měsíčních nájmů, jenže ze snížené částky před navýšením...,“ prozradila Petra Stryková s tím, že stejně tu druhou půlku musí někde vydělat.
Se slzou v oku vzpomíná na období, kdy pracovala pro stát. A dostává se tak k tématu nerovných koronavirových pravidel. „Po sedmnácti letech ve státní správě a dvou rocích na vlastní noze neříkám, že se biju hlavou do zdi. Jen chci stejná práva jako všichni. Jestliže má obchod patnáct metrů čtverečních, já je chci taky. A jestli lidi jsou na sto procentech doma, já chci být taky,“ říká podnikatelka rozzlobeně.
Sama se pak zamýšlí nad smyslem pravidel. I nad tím, zda je vůbec má cenu dodržovat. „Co je lepší? Dodržovat vše jako ovce už jedenáctý měsíc? Nebo to, abych se prostě vzbouřila? Jenže jako jednotlivec neudělám nic, to se musí vzbouřit všichni,“ konstatuje a připomíná nelichotivé aktuální statistiky, kdy každodenně přibývá přes sedm tisíc nových případů koronaviru. „Nejdřív to bylo roušky ano, teď roušky ne, spěje to k tomu, že budou nařízené respirátory. Proč se nemůžu najíst v restauraci při dodržení všech bezpečnostních opatření? A proč veškeré fabriky jedou?“ pokládá nejen sobě otázky, na něž se ale jen těžko hledají odpovědi.