Později, ale přece. Ať už se studenti těšili na návrat do škol, nebo ne, nakonec to přišlo. Ovšem o týden později, než se tak mělo stát. Zatímco původně se hovořilo o 17. 5., k očekávanému dochází až právě dnes, tj. 24. května. Opakované odsouvání se trvale setkává s kritikou, třeba i z řad ředitelů škol. Jeden z nich Martin Mokroš ze Střední zdravotnické školy v Prostějově na rovinu řekl, jak podle něj vláda rozhoduje, co nedomyslela a zda vůbec je comeback do lavic užitečný.

* Do lavic středních škol se konečně vrací. Překvapuje vás, že se tak děje až koncem května?

„Nejsem překvapený, při zmatečných rozhodnutích pana ministra vůbec ne… Hlavně jsem se ale zasmál a se mnou všichni, včetně vedení krajského úřadu. Protože středoškoláci se vrací zpět do školy v době, kdy probíhají státní maturity! To znamená, že my všichni stejně budeme žádat ředitelská volna, protože se do škol nevejdeme. Pan ministr zároveň vlastně popřel to, co vyhlásil. Je to další ze směšných rozhodnutí. Už se ale tomu ani nesměji, vlastně se nad tím ani nepozastavuji...“

* Kdy podle vás tedy vláda měla řešit návrat studentů do škol?

„Řeknu to tak. Je dobré vědět, jaké jsou typy škol a kdo do nich má jít. Praktické výuky na odborných školách měly běžet mnohem dřív. Například zdravotní školy normálně fungovaly. My měli čtyři třídy v akci, tak jsme to tolik neprožívali. Ale je pravda, že se druháky budeme dohánět ošetřovatelství, které připravuje na souvislou praxi v dalším ročníku. Prioritou je tento předmět a určitě se nasadí víc hodin, než je standardní. Oni se musí připravit na to, že budou někoho umývat, s někým komunikovat a celkově se o někoho starat. A bude z toho měsíc a půl, když to dobře půjde. Tam je nekoncepčnost v tom, že ministerstvo vůbec nerozlišuje typy škol: kdo a jak učí stavaře, číšníky nebo třeba právě zdravotnický personál. Díky povinné službě je připravený. U nás je velká výhoda, zdravotní školy jsou opravdu napřed. Můžu ale říct, že náš maturitní ročník bude podstatně silnější než v minulých letech. Protože díky povinné službě vychytali spoustu věcí, které by v běžné praxi vůbec nezažili. Na naše maturanty jsem hrdý a myslím si, že budou hodně dobří.“

* Jak za současné situace hodnotíte komunikaci vlády směrem ke školám?

„Každé ráno mi paní asistentka uvaří kávu, já si začnu číst opatření obecné povahy, která se navzájem vylučují, s pobaveným úsměvem je ukládám do archivu a v pravou chvíli se k nim vracím. Nejsem první ani poslední, kdo to takto dělá. Základní školy jsou na tom ještě hůře, ty už mají přímo šanony na to, co mají dělat. Poslední klasický případ toho bylo, když někdo vymyslel náhradní termíny na přijímačky. To znamená, že my musíme držet místa těm, kteří měli přijít na dva termíny a přišli na jeden, protože vůbec z toho opatření netušili, že mohou jít jeden i druhý den. My to museli vysvětlovat, protože výchovní poradci ze základních škol nedělají vůbec nic. Pak nám tu brečí rodiče i zájemci o studium. Deváťáky nechali, jak nechali, a výsledek se dostavil: nikdo nic neví...“

* Hovoří se o letních doučovacích kempech. Jak se k tomu stavíte?

„Na středních školách vůbec, to je nesmysl. Na základních školách, dejme tomu. U nás je to ale zbytečnost, co by se tam učilo? My potřebujeme praxi. A to je další věc, kterou ministerstvo nepochopilo. Ministr říká, že by si školy měly dělat praxe během prázdnin. Ale my jako škola nemůžeme mít podepsané během prázdnin praxe! Ono jim navíc ani nedošlo, že kantoři si musí brát řádnou dovolenou. Dobře. Uděláme to přes prázdniny a v září zavřeme? Nesmysl...“