Počty pozitivních případů v regionu stále rostou a často se stává, že se tomu nevyhne i celá rodina v jedné domácnosti. Po pozitivním výsledku můžete očekávat dvě věci. Nařízenou karanténu, ze které se hned tak nedostanete, a pak také hovor od hygieny, kde musíte vzpomínat na to, co jste v posledních dnech dělali a koho jste mohli případně nakazit, což je ze strany hygieny pochopitelné. V určitých případech to je až trochu přehnaná snaha, ze které se i v této nelehké době může stát úsměvná situace.
Jen si představte mladou fungující rodinu, která žije ve vlastním domě i s malou dcerkou a synem, kteří ještě nechodí ani do školky. Jeden z rodičů se však nakazí v práci a ve společné domácnosti si tím nakonec projdou všichni. Při čtyřech pozitivních testech začíná práce hygieny. Druhý den se tak ozvou oběma rodičům a zjišťují trasování z předchozích dnů. Po nějaké chvíli však telefon zvoní znovu a na druhé straně opět hygiena, tentokrát však s otázkou na dvě malé děti a jejich trasování.
Těžko soudit, zda má hygiena přehled o datech narození, ale ptát se například na trasování osob měsíčního, ale i třeba ročního dítěte je trochu zarážející. Školní roky mají teprve před sebou, zaměstnání asi také nehrozí a těžko si umím představit, jak se takto malé dítě pohybuje samo po různých akcích či kdekoliv jinde bez svých rodičů. Už tak je těch pozitivních případů hodně a na bedrech hygieniků toho musí být opravdu nepočítaně. Možná by si však mohli ušetřit alespoň část práce, kdyby se vyvarovali hovorů, které by se daly označit za zcela zbytečné. Je také otázkou, zda za to může hygiena, nebo mají zkrátka nařízeno, že trasovat se musí všichni. Pokud do této povinnosti spadají i batolata, tak je někde chyba.
Druhou věcí je fakt, proč to navíc hygienici nemohou řešit v rámci jednoho hovoru. Nejeden případ redakci potvrdil, že po telefonu ohledně jeho trasování mu ještě prozradili, že se pak ozvou také ohledně pozitivní dcery či syna jako jejich zákonnému zástupci. Po ukončení hovoru volalo to stejné číslo za dvě sekundy znovu. To už pak člověk neví, zda se tomu smát, nebo kroutit očima nad tím, co se v této době, kdy hygienici značně nestíhají, děje.