Dnešní doba koronavirová je velice těžká. Lidé sedí doma a nemají do čeho píchnout. Občasná vycházka do přírody je nespasí. Dlouhodobá izolace a stereotyp působí destruktivně na naši psychiku. Nemůžeme dlouze fungovat jako stroje, které jen chodí z práce domů a naopak. Ba dokonce pracujeme z domu.
Lidem, kteří musí trávit většinu času doma, se snaží poradit klinický psycholog Adam Suchý. „Základem je nastavit si režim. Můžeme dodělat doma resty, věci, na které měsíce a roky nebyl čas. Je třeba si uvědomit, že lidský organismus je schopen snášet i velkou míru zátěže, jen jsme na to trochu pozapomněli. A také to, že každá krize přejde,“ apeluje na lidi zatížené koronavirovou situací.
„Lidé by měli dodržovat všechna nařízení, která slouží k jejich vlastní ochraně. Neříkám to proto, že bych byl epidemiolog, ale proto, že na zvládání strachu je vždycky dobré, pokud člověk není úplně pasivní,“ vysvětlil další psycholog Daniel Štrobl. Není tedy dobré zůstat jen doma a dívat se na televizi. „Je důležité, aby lidé dělali věci, o kterých se domnívají, že jim bezpečí zvýší. A ta opatření ohledně nošení roušek a omezení styku s lidmi k tomu určitě přispívají,“ doplnil psycholog.
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl upozornil, že zvýšené informování obyvatelstva o úmrtích není dobrá cesta. „Jakmile se bude pořád mluvit o tom, že je tolik a tolik mrtvých a tolik a tolik nakažených, tak to je cesta, aby všichni zůstali doma, a když zůstanou doma, tak se zvýší psychické problémy a nebudeme prodávat a budou ekonomické problémy,“ uvedl Höschl. Apeloval tím i na stát, který musí domýšlet důsledky toho, když lidé zůstanou doma.
A co je vlastně deprese? „Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem,“ zní její definice. Mnoho lidí v dnešní době trpí depresí. Neradi si to však připouští a někdy to končí tím nejhorším možným způsobem – sebevraždou.
