Léto na houby. Ne, to nutně nemusí být špatně. Přesně takové léto totiž mnoho z nás chce. Proč si jednou za čas nepřivstat, nevzít nůž, košík a nejít pořádně pročesat lesy? Třeba ty na Drahanské vrchovině? Kopcovitý, lesnatý terén k tomu svádí. A i na Prostějovsku se v dobře zvolenou dobu dá najít hodně a hodně hub. Tak jako všude jinde, i v lese však platí pravidla chování. A pro jistotu, pokud jste už dlouho do lesa na lov hub nezašli, si je připomeňme.
1) Řvát jako na lesy? Ne!
Podobně jako třeba na ulici, v obchodě, v muzeu, kdekoli jinde si uvědomme, že nejsme na tom místě sami. Kromě jiných návštěvníků lesa jsou zde i jeho obyvatelé: zvěř a ptáci. První a důležitou zásadou je tedy být pokud možno zticha a užívat si toho, že je v lese obvykle klid. A ne, není to jen rada pro dětičky…
2) Dobrá výbava je základ
Když už vyrážím na houby, měla by takové výpravě předcházet alespoň krátká příprava. Takže dobré oblečení, boty vhodné do terénu. Repelent? Možná. Hlavně však košík nebo plátěná taška (ideálně nic igelitového), dále nůž či nožík. A taky znalosti.
3) Neznám, neberu
Zde navazujeme na předešlý bod. Ne každá houba je zkrátka jedlá. A to nejhorší, co se může stát, není pokažení pokrmu hořčákem. Je dobré tedy jít najisto, přesně vědět na sto procent, co sbírám. Jít jen po druzích, které bezpečně poznám. Pokud mám pochybnosti, neberu.
4) Ukliďme si po sobě
Nejde jen o to nenechávat za sebou odpadky. Ale také se umět chovat při sběru hub. Místo, z něhož houbu sebereme, zase přikryjeme, zahladíme. A nekopat do hub, nešlapat po nich, neničit je. Bohužel houbařské vandalství je v českých lesích stále častým nešvarem.
