První dojem? Je důležitý. Někdy nejdůležitější, co můžete udělat. A těžko ho už napravujete. Platí to ovšem jak o chování, tak o zjevu. To, jak vypadáme, je přece jen první věcí, kterou můžeme zaujmout. Anebo taky nemusíme. Přitom v pracovním prostředí je to skoro ještě důležitější než při hledání protějšku…
Začíná to už při pohovoru. Přijďte s neupraveným, zmuchlaným oblečením. Nejlépe děravým a flekatým. Nebo stačí, abyste si vzali třeba upnuté tričko a k tomu rifle. No, nepochválí vás. Nemusíme ale ani přehánět. Stačí, když uděláte tu chybu, že si své společensky vhodnější oblečení nezkontrolujete. A po návratu zjistíte, že byla tu skvrna, tam nějaký rozparek, co být neměl. A je problém. U pohovoru nutně nemusíte být v obleku nebo v extrémně formálním oblečení (záleží na firmě i pozici). Ale úpravnost by měla být vždy za jedna.
Totéž ale platí i ve chvíli, kdy už někde pracujete. Je vždycky dobré si dvakrát rozmyslet, kde a jak budu trávit pracovní dobu. A také s kým. Jiné je to samozřejmě tam, kde je určitý dress code (banka versus stavba). Jinde je ale dobré se zamyslet, co si vzít. Děláme totiž vizitku nejen sobě, ale také firmě. Úpravnost dělá hodně. Jak navíc zkušenost káže, náhradní oblečení není nikdy na škodu. Zvlášť jestli není jasné, zda nepřijde nějaká pracovní schůzka, třeba s potenciálním klientem. Na ni už by totiž oblečení běžně užívané v kanceláři stačit nemuselo.
Speciální příloha FIRMY V OLOMOUCKÉM KRAJI II je součástí tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který vychází v pondělí 5.
