Určitě ten pocit znáte. Přijdete do nového prostředí a zbrusu neznámého kolektivu. Stokrát můžete vědět od personálního nebo i svých známých, co čekat. Stejně ale budete minimálně prvních pár dnů trochu vyjevení. Zvykání si na nové působiště, to je přitom doménou ne pouze třeba studentů, ale i pracovníků. Jak se tedy pohybovat v dosud neprobádaném prostředí a nezbláznit se?
Na úvod to chce se rozkoukat. Tedy načerpat co nejvíce informací o tom, co vy můžete čekat. A co se naopak čeká od vás. Pozor, nejednou se přitom stane, že se tu mírně, tu výrazně rozchází očekávání s realitou. A také může být vše trochu jinak, než jak padlo při pohovoru či v inzerátu. Je dobré tedy ze začátku hlavně zjišťovat.
Další důležitou věcí je zapracování se. Můžeme být stokrát dobře kvalifikovaní na novou získanou pracovní pozici. Přesto ale má každá firma nějaké své postupy, know-how, nějaké pracovní prostředí. A třeba i různou pracovní morálku, než na jakou jsme zvyklí. Nutnost zapracování nikdy nepodceňme. Když totiž k němu nedojde hned na začátku, nedojde k němu už nikdy. V každodenním stresu a spěchu mnoha firem na to zkrátka nebude prostor.
Učit se. To je další úkol. A souvisí s tím, co je psáno výše. Dnes už často jednoduše nestačí to, s čím přijdeme buď ze škol, nebo z předchozího pracoviště. Na novém místě mohou být jiné nároky a požadavky. Třeba na znalost práce s různými programy. Ale nejen to. I když jste tedy už dávno odrostli školním létům, vězte, že učení se nevyhnete ani na pracovištích.
S čím pak – kromě znalostí a ochoty učit se novému – musíte nastoupit, tak to je pokora. Určitě netřeba vystupovat tak, že vše víte, vše znáte. A chcete hned spasit svět (firmu). Takový přístup udělá pramalý dojem. Nejdříve je potřeba si v rámci firmy vybudovat nějaké jméno. Pak můžete pomýšlet na to, že ji zkusíte zevnitř změnit.
