Pokud vám záleží na světě okolo, važte si jídla a neplýtvejte. Statistiky totiž uvádějí, že se v České republice ročně znehodnotí 829 851 tun potravin, z čehož plyne, že na jednoho člověka připadá ročně přibližně 81 kilogramů vyplýtvaných potravin. A to je síla!
Nejvíce se v domácnostech plýtvá ovocem a zeleninou, průměrně se nevyužije 9,4 kilogramu na osobu za rok. Dále následuje pečivo, kterého jedna osoba ročně vyplýtvá v průměru 7 kilogramů, mléko a mléčné výrobky (průměrně 1,7 kilogramu) a maso, vejce a masné výrobky (1,5 kilogramu). Rozbory komunálního dopadu potvrdily také vliv sezónnosti. Nejvíce se plýtvá v létě, následují podzim, zima a jaro.
Na 29. září připadá od roku 2020 „svátek“ – Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem. Vyhlásila jej Organizace spojených národů s cílem upozornit na negativní dopady plýtvání jídlem a nastavit lepší a odolnější potravinový systém. Potravinová krize zasáhla novodobý svět už v roce 2008. S podobnými problémy se planeta potýká i v současnosti. Plýtvání jídlem má velmi vážné ekologické, ekonomické i sociální dopady. Na světě se vyhodí přibližně jedna třetina produkce, což je asi 1,3 miliardy tun. Toto množství by dokázalo nasytit až 3 miliardy lidí. Příčin je několik a jsou různě provázány. Klimatická změna, sucho, degradace půdy, rychlý nárůst obyvatel, energetická krize a v neposlední řadě současná geopolitická situace…
Proti jiným částem světa si ale stále žijeme v blahobytu. Potravin je dostatek, regály obchodů jsou plné. I to je zřejmě příčinou, proč se řadíme k největším „plýtvačům“. Běžný občan České republiky však krizi pociťuje především na své peněžence. Ceny ovoce, zeleniny, pečiva, másla i dalších produktů neklesají...
Omezení plýtvání jídlem tedy může být zajímavou finanční úsporou našich domácností. Kde ale začít, abychom ušetřili, a navíc dalším generacím nepředali planetu v horším stavu, než v jakém jsme ji získali od svých předků? Co můžeme pro snížení plýtvání udělat? Naučme se, jak správně skladovat suroviny, aby co nejdéle vydržely. Naučme se, jaký je rozdíl mezi pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Pokud je na etiketě uvedeno „spotřebujte do“, neměli bychom již po uplynutí této doby výrobek jíst. Takové produkty je v obchodech zakázáno prodávat. Týká se to zejména čerstvých potravin jako masa, ryb, mléčných výrobků. Naproti tomu „minimální trvanlivost“ označuje výrobky, které se nekazí tak rychle, mají delší životnost a mohou se prodávat i po uplynutí lhůty, tedy i konzumovat. Jde o těstoviny, rýži, sušenky, konzervy a další. A v neposlední řadě je to plánování nákupů, správné skladování či kreativní vaření přiměřených porcí.
Začít může každý u sebe, a hlavně ještě dnes.