Nejednou už jsme vyslechli povzdechnutí nad tím, že český a moravský venkov vymírá. Ne možná ani počtem obyvatel, jako počtem domácích zvířat. Zatímco ještě před šedesáti či osmdesáti lety běžně lidé na venkově chovali prase či kozu, v současnosti jde spíše o raritu. Hned dvě zvířata se přitom dají považovat za takové „živé sekačky“.
Jsou jimi ovce a koza. Tu a tam jsou k vidění třeba sady, kde trávu kolem stromů spásají právě tato zvířata. Totéž ale platí i o zahradách. Proč? Důvodů je více. Tím prvním je možná tak trochu snaha se odlišit – to budou sousedi koukat! A proč taky ne? Jak bylo řečeno, i na vesnicích vídáme kozy a ovce spíše sporadicky. Druhým pak je možnost mít nezvyklého „domácího“ či spíše zahradního mazlíčka. Kozy i ovce patří mezi krotká zvířata, některá se nechají i pohladit.
No a pak je zde praktická stránka věci. Tou první je ono „sekání“. Jak ovce, tak kozy jsou vděčné za pastvu. A zejména ovce dokážou fungovat skutečně jako skvělé sekačky. Takže nechce se vám do sekání a úpravy trávníku? Nevadí, ovce to vezme za vás, navíc ekologicky, bez zplodin… Další starostí pak je zbavení se bioodpadu, respektive odpadu z kuchyně. Kam s ním? I zde mohou být odpovědí právě ovce nebo koza. Pokud si předem zjistíte, co smí a co by naopak mohlo ublížit, máte vyhráno. Vaše domácnost získá netradičního mazlíčka a zároveň pomocníka na zahradu i do odpadového hospodářství…
Speciální příloha JARO V ZAHRADĚ je součástí tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 24. dubna
