Pomáhají, radí, diagnostikují. Činnost pedagogicko-psychologické poradny (PPP) je rozmanitá. Rodiče se na institut navíc mohou obracet opakovaně. V poradně, která se nachází ve Vrchlického ulici, jsou totiž schopni pomoci rodičům dítka předškolního, ale také žáka základní školy či studenta. Jak ale ovlivnil vývoj žáků koronavirus a s ním spojené zavírání škol? A s jakými problémy se v poradně setkávají nejčastěji? O tom pohovořila vedoucí pracovnice pobočky Blanka Stříteská na snímku.

* S čím se na vás nejčastěji obracejí rodiče předškoláků?

„Nejčastějším požadavkem rodičů předškoláků je posouzení školní zralosti dítěte, které splňuje věkovou hranici pro zahájení školní docházky, a rodič má pochybnosti, zda je jeho dítě pro nástup do 1. třídy přiměřeně vyspělé a připravené. Někteří rodiče kontaktují poradnu na doporučení učitelky z mateřské školy, která vzhledem ke každodennímu kontaktu s dítětem vidí případnou odlišnost v jeho vývoji a výkonech. Některé rodiče nasměruje dětský lékař a v dalších případech je iniciátorem vyšetření sám zákonný zástupce, který se potřebuje poradit, jak případně vývoj dítěte před nástupem do školy podpořit cílenou stimulací.“

* Poslechne větší část doporučení na odklad? Nebo se spíše rozhodují podle vlastního uvážení?

„Poradna vydává zákonnému zástupci na základě předškolního vyšetření dítěte Doporučující posouzení k odkladu školní docházky. Dále je již plně v kompetenci zákonného zástupce, zda o odklad školní docházky požádá ředitele základní školy. Při poskytování poradenské služby zaměřené na posouzení školní zralosti je úkolem odborného pracovníka – poradenského psychologa nebo speciálního pedagoga – vysvětlit zákonnému zástupci diagnostický nález takovým způsobem, aby měl rodič dostatek informací a na základě těch se potom rozhodoval v souladu se zájmem dítěte. To znamená, že pokud je odložení nástupu do první třídy pro dítě potřebné, aby o odklad požádal. Je potřeba si uvědomit rozdíl mezi školní zralostí a školní připraveností. Připravenost dítěte na zahájení školní docházky je možné ovlivnit zvnějšku dostatečně stimulujícím prostředím v rodině a cíleným předškolním vzděláváním v podmínkách mateřské školy. Ale školní zralost je i fyziologická záležitost vyzrávání nervového systému dítěte, a to je proces individuální, není možné ho významně akcelerovat. U některých dětí je potřeba prostě jim nechat čas ‚dozrát‘.“

* S jakými problémy se u prvňáčků, budoucích i současných, setkáváte?

„Vzhledem k zavedení povinného předškolního vzdělávání jeden rok před nástupem do první třídy a průběhu předškolního vzdělávání v mateřských školách se u více dětí zvyšuje kvalita školní připravenosti – míra vědomostí, informovanost, předpočetní představy. Na druhou stranu v této věkové kategorii zůstává stále velké procento dětí s obtížemi ve vývoji grafomotoriky a v řečovém vývoji. Pokud dítě nastoupí do první třídy a není dostatečně vyzrálé na zahájení nácviku psaní, jeho grafomotorická nevyzrálost mu neumožňuje bezproblémové zvládání komplexní dovednosti psaní, tak se může hned v první třídě setkat s neúspěchem, což může ovlivnit jeho motivovanost k učení. Někdy se problémy pramenící z nedostatečné úrovně grafomotorických dovedností mohou projevit u dítěte až ve druhé třídě, kdy dochází k automatizaci procesu psaní, je kladen důraz nejen na kvalitu, ale i rychlost, plynulost a přesnost. Nově se setkáváme s případy, kdy je neúspěšnost dítěte v 1. třídě odrazem aktuální epidemické situace. V loňském školním roce neměli někteří prvňáčci možnost dostatečně zažít a upevnit dovednosti v oblasti čtení, psaní a počítání získané do jarních měsíců, u dětí, které do 1. třídy nastoupily loni v září, byl zase narušen proces adaptace na školu po přerušení prezenční výuky v říjnu 2020. Naštěstí byla prezenční výuka pro první dvě třídy opět brzy obnovena a nabývání dovednosti čtení, psaní a počítání je dětem zprostředkováváno zkušenými pedagogy. Nezastupitelnost kvalitních učitelek tzv. elementaristek je v tomto případě neoddiskutovatelná.“

* Jak se do fungování pracoviště a samozřejmě náplně jeho činnosti promítl koronavirus?

„Činnost jsme nepřerušili po celou dobu koronavirové epidemie. Pouze v jarních měsících 2020 byl na přechodnou dobu omezen vstup veřejnosti do prostor pracoviště a odborní pracovníci čerpali po dobu čtrnácti dnů na pokyn ředitele PPP a SPC Olomouckého kraje dovolenou. I přes tato omezení se podařilo v omezeném čase zajistit vyšetřením školní zralosti podklady pro Doporučující posouzení školní zralosti u téměř dvou set dětí. Provoz Poradny probíhá i v 5. stupni PES bez výraznějších omezení, zajištujeme individuální vyšetření, zpracování podkladů pro vzdělávání dětí, žáků a studentů, například Doporučení k úpravě podmínek pro konání maturitní zkoušky, Doporučení k úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání, Zprávy pro zákonné zástupce a Doporučení pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, metodickou podporu zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům formou telefonických konzultací. Vše za dodržení zvýšených bezpečnostních opatření jako ochrana dýchacích cest, dezinfekce, sterilizace prostorů UV lampou, dodržování rozestupů čekajících klientů v prostorách PPP. Zvýšená psychická i fyzická zátěž v důsledku rizikovosti podmínek, kdy je odborný i administrativní pracovník vystaven dlouhodobému blízkému kontaktu se třetími osobami, se v žádném případě nepromítá do kvality práce. Za to si všechny kolegyně zaslouží moje poděkování.“

* Bude zásadní překážkou připravenost žáků 8. a 9. tříd na následný přechod na střední školu?

„S ohledem na nesrovnatelnost kvality prezenční a distanční výuky lze u závěrečných ročníků ZŠ předpokládat, že již při jednotné přijímací zkoušce na SŠ budou letošní uchazeči znevýhodněni v porovnání s podmínkami v předchozích letech. Po zahájení vzdělávání v prvním ročníku střední školy bude výrazná diferenciace úrovně jednotlivých žáků. Střední školy budou muset být připravené na potřebu prodloužení adaptace žáků nejen na podmínky středoškolského vzdělávání, ale i na zajištění dostatečné časové dotace k vyrovnání úrovně vědomostí žáků.“