Ne zrovna málo lidí se někdy v práci „potká“ se stresem. Někdo s občasným, někdo velmi častým, někdo s denním, až chronickým stresem. Ten pak má dopady na celou škálu oblastí našeho života (mizerný spánek, neurčité zdravotní potíže, pokles motivace, radosti, málo času na blízké, zvýšené riziko úzkostných a depresivních stavů).

 

Málokdo z našich blízkých řekne: „Mám ho rád/a, protože nikdy nikomu neřekne ne, mám ho ráda, protože pracuje přesčas, mám ho ráda, protože pracuje doma po nocích...“

Co vlastně s tím? Nabízí se často zmiňovaná, ne ovšem tak často praktikovaná prevence. Abychom mohli pomoci ostatním, je nezbytné postarat se o sebe a své potřeby. Lidé, kteří využívají podporu služby Sociální rehabilitace Cesta – Charita Prostějov, mají své zkušenosti s duševním onemocněním v pracovním životě. Někdy to byly nároky v podobě souběhu práce, studia, rodiny, učení po nocích, někdy šikana v práci, jindy přepracování či nepříznivé pracovní podmínky.

A co s tím, když je na prevenci pozdě? Požádejte o pomoc! Říct si o pomoc je projevem odhodlání a síly, ne slabosti. Nemusíte na to být sami.

Cesta k uzdravení existuje. Jen je někdy delší.

Zuz Oulehlová