Mnoho lidí si myslí, že bylinkářská sezóna končí někdy kolem svatého Jána, kdy se o svatojánské noci trhalo svatojánské býlí. Ale není tomu tak. Bylinkařit se dá ještě i nyní, kdy je podzim v plném proudu. V přírodě se i v těchto dnech dají sbírat plody hlohu, v městských parcích mnohdy rostou kdoulovníky a kdoulovce, stále hojněji se objevují i mišpule.
Jsou to především keře, někdy malé stromky a bývají obsypány plody, které později bez povšimnutí a bez využití spadnou a shnijí, což je přeci škoda.
A nakonec tu máme šípek, krále podzimu. Všichni jistě poznáme šípkovou růži (Rosa canina) a šípkový čaj jsme někdy pili asi všichni. Mnoho lidí ale neví, že jsou použitelné i šípky z růže dužnoplodé (Rosa vilosa) a z růže svraskalé (Rosa rugosa). Tyto dvě poslední růže jsou také často vysazovány ve městech a dají se nasbírat a použít stejně jako šípek z růže šípkové.
V lese se dá najít houba jidášovo ucho, v některých lokalitách dokonce léčivá čaga.
Pokud si ale nejste na sto procent jistí tím, co jste to v přírodě nasbírali, tak si to raději nakupte v obchodě nebo lékárně.
Je dobré si o bylinkách zjistit podrobné informace na internetu, abychom se některou z nich nepředávkovali nebo je neužívali v době, kdy je užívat nemáme, například kojící maminky musí být na bylinky velmi opatrné.
Hloh obecný (Crataegus laevigata). Hloh je léčivý celý, na podzim se sbírá plod hlohu, tedy hložinka. Hloh je bylinka na srdce, snižuje krevní tlak, hložinka se suší stejně jako šípek.
Kdouloň obecná (Cydonia oblonga). Plod kdouloně je kdoule, která upravuje na správnou míru množství hodného a zlého cholesterolu a působí proti průjmu. Kdoule se ale nadá jíst syrová, musí se tepelně připravit. Plody kdouloně se podobají buď hruškám, nebo vypadají jako jablka.
Pak tu máme kdoulovec (Chaenomeles). Je to nižší keřík, na jaře krásně kvete a na podzim jsou na něm malé žluté kulaté plody, které jsou hodně kyselé a hodně trpké. Mnoho lidí si plete kdouloň a kdoulovec, ale ve skutečnosti tyto rostliny nejsou moc podobné, i když jejich plody mají podobné využití.
Mišpule obecná (Mespilus germanica). Její plody se sbírají až po prvních mrazících. Mišpule je velmi vhodná na zažívání a na internetu se dá najít nepřeberně způsobů, jak ji zpracovat. Mišpule se dá po přejití mrazem jíst jen tak, dužnina je měkká a dá se vyjíst třeba lžičkou.
Šípky z růže šípkové jsou opravdovou superpotravinou, i když si mnoho lidí myslí, že je to taková obyčejná věc. Šípky jsou nyní skoro všude, z každé procházky si můžeme přinést pár hrstí domů a buď je zpracovat, nebo alespoň nasušit. Šípek je totiž opravdový bojovník proti nachlazení, je to silný antioxidant, má hodně vitamínu C, ale také B a K. Obsahuje i hořčík, vápník a další prospěšné látky.
Houba Jidášovo ucho, správně boltcovitka bezová (Auricularia auricula-judae) je také léčivá. Působí proti kornatění cév, a tedy jako prevence proti infarktu, podporuje i činnost střev. A je toho mnohem víc, opravdu tato houba stojí za prostudování. Jidášovo ucho se dá nasbírat na odumírajících větvích listnatých stromů a keřů, dá se však koupit sušené. Někdy dokonce i v supermarketu.
Když už je tu zmíněno nakupování, v obchodech se dá sehnat zázvor, tedy jeho oddenek. U nás v přírodě ani v zahradách zázvor neroste. Zázvorový čaj je vynikající při nachlazení, ale také pomáhá při nevolnosti, podporuje trávní a udržuje normální hladinu cukru v krvi.
Vlastně všechny vyjmenované bylinky toho umí mnohem víc, ale není všechno pro každého. Každý by měl být odpovědný za své zdraví a než nějakou bylinku použije, měl by o ní vědět co nejvíc.
Tak to by bylo takové malé podzimní bylinkaření. Opatrujte a dávejte na sebe pozor.
