Na covid zemřelo desetkrát víc lidí v zemích, kde se lidé „mají dobře“. Mezi ně se již dlouhodobě řadí také Česká republika. Čtyři z pěti pacientů, kteří kvůli covidu skončili v nemocnicích, měli dle statistik nadváhu. Právě tou trpí v Česku sedm z deseti mužů a téměř tři pětiny žen. Odrazit se to může nejen na jejich odolnosti vůči nemoci covid-19, ale i dalším chorobám.
„Češi, jste obézní! Zhubněte,“ vyzval letos v březnu premiér ČR Andrej Babiš, který tím narážel na fakt, že jsme třetí nejtlustší národ v Evropě. Tabulkám obezity vévodí Velká Británie a druhé je Lotyšsko.
Sám Babiš přiznal, že v červenci 2013 měl 77 kilo, zatímco nyní má 90. „Jsem naštvaný, přibral jsem. Ale budu chtít s tím bojovat. Je to o pevné vůli. Já se budu snažit, všichni bychom se měli snažit,“ apeloval tehdy celkem rozumně Andrej Babiš.
Zásadní problém ovšem spočíval v tom, že právě sport společně s kulturou patřil k oblastem, kterých se vládní opatření dotkla nejcitelněji. To vedlo ke změně životního stylu, která v mnoha případech měla negativní vliv na celkové lidské zdraví.
Zdravotní ústav v té souvislosti doporučuje například fyzickou aktivitu, a to v rozsahu minimálně třiceti minut denně po pět dnů v týdnu. Mělo by se jednat o aktivitu, kdy se vám zvýší tepová frekvence, zrychlí dech, ale jste schopni při ní mluvit.
Speciál vychází 31. května jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku.
