V roce 2008 se Tomáš Cibulec naposledy radoval v prostějovské sestavě se zisku titulu v extralize smíšených družstev. Několik sezon nastupoval v týmu společně Petrou Kvitovou, Lucií Šafářovou, Petrou Cetkovskou, Tomášem Berdychem, Jiřím Novákem nebo Radkem Štěpánkem a především ve čtyřhře přispíval k triumfům hanácké sestavy. Po ukončení profesionální kariéry bývalý jednadvacátý deblista světa u tenisu zůstal. Jako manažer TK Plus se podílí na organizaci prostějovských turnajů, což platí také v případě tenisové extraligy. „Osobně mám tu soutěž rád. Už řadu let je na konci sezony, na jednom místě se potkají lidé, kteří se někdy dlouho neviděli. Je to možnost zahrát si dobrý tenis v příjemné předvánoční atmosféře,“ přibližuje svůj vztah k extralize družstev Cibulec.

 

Užíval jste si před lety extraligu podobně?

 

Užíval, ale přece jen trošku jinak. Jiné to bylo už odlišným termínem. Když jsem hrál extraligu naposledy, byla na programu na začátku září, takže žádné předvánoční rozjímání. Ale atmosféra byla podobná. Každý chtěl pochopitelně vyhrál, zápasy byly někdy vyhrocené, ale vždy ve férovém duchu. Hrálo se venku a všichni jsme fandili spoluhráčům z týmu. Poslední dva tituly jsme navíc získali doma, o to bylo vše příjemnější. A oslavy veselejší.

 

Přestože jste pravidelně byli největším favoritem na titul?

 

Byli, ale taková role není úplně snadná. Každý čeká, že vyhrajete. Ale v extralize musíte získat pět bodů, pět dílčích úspěchů. To není vůbec jednoduché. Pamatuji si zápasy, které rozhodovala za stavu 4:4 až poslední čtyřhra. Někdy to byly nervy. Ale vyrovnala to radost po závěrečném míči. Takové výhry chutnají dvojnásobně.

 

Oslovil vás týmový duch, který soutěž provází?

 

Když se kohokoli v Prostějově zeptáte, řekne, že týmové soutěže hraje rád. Holky a kluci je hrají odmalička, v klubu se na to hodně dbá. Startují na domácích šampionátech a často i mezinárodních soutěžích. V jejich průběhu si užijí hodně legrace, rádi na to vzpomínají a později si ten týmový duch s oblibou připomínají v seniorské kategorii. Nejsem žádnou výjimkou.