Nápad vytvořit hobby klub v Prostějově vznikl u Davida Reka před třemi lety, kdy se chystal známý turnaj Aris cup, a rozhodl se oslovit bývalé prostějovské hráče, kteří mají hokej v srdci, ale nemají si kde zahrát. Na turnaj se podařilo poskládat velmi slibné mužstvo, jež skončilo na krásné druhé příčce. Z jednoho turnaje pokračuje mužstvo už třetím rokem a pravidelně svádí souboje v Záhorské lize v Přerově. Nejraději by ale i sám zakladatel uvítal možnost i zde v Prostějově, jenže se v současnosti nedostanou ani k tréninkům...
* Jak byste představil váš hobby klub?
„Náš hobby klub vznikl zhruba před třemi lety. V tu dobu se chystal známý prostějovský turnaj Aris cup. Prolétla mi hlavou myšlenka, proč nezkusit složit tým z bývalých prostějovských hráčů, co mají hokej rádi, ale bez možnosti si pořádně zahrát. Někteří hráči chodili na led s amatéry jednou týdně, někteří na led nechodili vůbec, protože neměli s kým. Všichni to byli odchovanci Prostějova, kteří skončili svou hokejovou kariéru v juniorce nebo v mužích. Nadhodil jsem nápad mezi kluky a sešlo se to s nadšením. Vytvořil se tým s názvem Mean Machine (Mlátičky – pozn.red.) Prostějov.“
* Jak dopadlo váš první vystoupení?
„Na turnaji jsme skončili druzí, což na tým, co se poprvé potkal až na místě, nebylo špatné. Myšlenka udržet tým po turnaji zůstala a hledali jsme nejvhodnější amatérskou ligu pro nás, kterou jsme našli v Přerově.“
* Do jaké soutěže jste se nakonec přihlásili?
„Nejvhodnější pro nás byla Záhorská liga v Přerově. Zkoušeli jsme se přihlásit do amatérské ligy v Olomouci, Uničově, Vyškově, Kroměříži nebo v Brně, ale nikde nás nechtěli kvůli složení týmu. Ve všech těchto městech, co jsem jmenoval, mají v podmínkách bezkontaktní hokej a tým nesmí být složený z bývalých profesionálních hráčů. Proto jsme si vybrali Přerov.“
* Jsou rozdílná pravidla oproti profesionálním soutěžím a kde jsou konkrétně největší rozdíly?
„Záhorská liga má jen jedno pravidlo, a to že v danou sezónu nesmí hráč nastupovat v profesionální lize. Například letos hrajeme proti týmu, který má hráče, co hráli ještě minulý rok druhou ligu. Další tým má lajnu juniorů, kteří nechytli nikde uplatnění. Úroveň některých zápasů je až neuvěřitelná. Jinak se hraje třikrát patnáct minut čistého času a na zápas dohlíží dva rozhodčí.“
* Jakou úroveň má tato soutěž z vašeho pohledu?
„Tvrdím, že kdyby sedmdesát procent hráčů mělo příležitost někde trénovat, mohli by se uplatnit například v krajské lize.“
* Chodíte také trénovat? A pokud byste ještě uvítali případné posily, kde se mohou hlásit?
„Trénovat bychom chodili rádi, ale bohužel není kde. V dubnu jsme přihlášeni na mistrovství amatérů ČR a led na trénink by se hodil, ale v Prostějově na zimáku je to beznadějně zaplněné a chodit na led ve dvaadvacet hodin, když druhý den jdete do práce, prostě nejde. Pro nové hráče máme dveře otevřené vždy před začátkem sezóny. Letos jsme například naverbovali matadora Lukáše Dubu, který uznal, že některé zápasy v Přerově jsou opravdu na úrovni krajské ligy.“
* Neschází tedy v Prostějově druhá ledová plocha? A měla by podle vás dostatečné využití?
„Druhá plocha tady měla být dávno. Už v době, kdy tady hrál Grewis Plumlov krajskou ligu, než byl zaříznutý bývalým vedením Jestřábů. Junioři, kteří by se nedostali do A-týmu, by byli aspoň doma a bojovali o flek v krajské lize. Místo toho hromada hráčů odešla, skončila, a přitom stačilo mít druhou plochu a ochotu jednat. Sponzoři pro krajskou ligu by se našli a mohlo by všechno fungovat. Je hromada hobby týmů, co by ten led využila a hala by se bez problémů zaplatila. Věřím, že kdyby se rozjela krajská liga vyloženě z prostějovských hráčů, tak by přišlo i nějaké publikum bez ohledu na pozici v tabulce, a byli by to hráči, které potkáváte dennodenně v Prostějově a kteří nemizí po zpackané sezóně pryč, jejichž jméno pak do týdne zapomenete... Vím o hromadě hráčů, kteří na to pořád mají, a když by dostali příležitost, rádi by se vrátili a reprezentovali naše město.“
* Jaká je finanční náročnost ligy?
„Základní část sezóny stojí zhruba čtyřicet tisíc korun. Cena jednoho zápasu je 4 700 korun, přičemž je započítán led, časomíra a dva rozhodčí. Samozřejmě pokud se dostaneme do play-off, je částka vyšší. Kdyby v Prostějově byla druhá hala, věřím, že nějaká hobby liga by zde vznikla, určitě by postahovala z kraje ostatní týmy. Opakuji, druhá hala by nemohla být prodělečná. O tom jsem přesvědčený. Co mám zprávy, je tu Olomoucko-Šternberská liga, kam hráči dojíždí jednou na zápas do Olomouce, podruhé do Šternberka. Dále mám hromadu kamarádů dojíždějících na ligu do Uničova, Zlína a Brna. To je nespočet hráčů, kteří můžou hrát tady. A když to řeknu blbě, tak mohou vrážet peníze do prostějovského stadionu, a ještě ušetří hromadu peněz za cestu.“
* Sponzoruje vás někdo?
„Celou sezónu si platíme sami bez dotací. Když připočítám náklady na cestu, je ta částka na hráče o něco vyšší, než jsem uváděl. Dresy (dvě sady), trička, kšiltovky si také platí každý hráč sám a já jsem jim vděčný za jejich ochotu platit si to a vytvářet takto hokejové prostředí, i když je to jen amatérská liga.“
Speciální příloha MLÁDEŽNICKÝ HOKEJ SK1913 byla součástí tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, dnes je v prodeji přímo v redakci