Koho by nelákalo poznat své předky? Kdo by nechtěl znát alespoň jména a základní vztahy lidí, bez nichž by tu nebyl? Nelze se divit, že stále více lidí si svůj rodokmen nechává udělat „na míru“, pátrání po předcích se však pro některé stává oblíbeným koníčkem. Ti všichni se mohli vypravit ve čtvrtek 13. ledna na přednášku do prostějovského muzea, kde se o tvorbě rodokmenů dozvěděli více.
Na přednášku Martina Kašpara do prostějovského muzea dorazilo zhruba dvacet lidí, připravený sál se tak utěšeně zaplnil. „Sám jsem zatím objevil jména 1 700 svých vlastních předků, předpokládám, že je to tak třetina toho, co je v mých silách objevit. Ale na internetu jsem objevil muže, který zná jména dokonce 30 tisíc předků. Kolik chcete zjistit jmen, je dobré si ujasnit hned na začátku vašeho výzkumu,“ prozradil muž, který se genealogii dlouhodobě věnuje.
K vytvoření rodokmenu nejen jemu slouží dva databázové programy. Jedním z nich je Ancestry, druhý nese název MyHeritage. „První z nich je zcela zdarma, nicméně nelze při jeho tvorbě využívat internetu. Ten druhý je on-line, což může být výhodné, ale některé z jeho funkcí jsou placené. To zas může po čase komplikovat práci,“ vysvětlil Martin Kašpar, který jednotlivá jména předků vyhledává zejména v matrikách.
To však není jediná informace, kterou lze v historických dokumentech zjistit. „Když tomu věnujete čas, můžete se dozvědět třeba nejen to, kam chodil váš předek do školy, ale i to, jaké měl známky a kolik zameškal hodin,“ zmínil se Martin Kašpar, který je původní profesí fotograf. Nyní se kromě sestavování rodokmenů věnuje také psaní kroniky obce Těšetice.
Hledání v archivech má i svá úskalí. „Předně musíte být schopni přečíst starší formy písma, podstatná je i znalost němčiny. Úskalím pro nezasvěceného může být i fakt, že mnohé obce či města v průběhu času měnily své názvy. Třeba takový Zábřeh se dříve jmenoval Hohenstadt,“ upozornil Martin Kašpar, jehož přednáška byla jednou z prvních letošních akcí v prostějovském muzeu.
