U Ríšu se koštovalo ve velkém

Lahve vyrovnané, občerstvení nachystané. Hodnotitelé? Připraveni. A mohlo se začít. Ve chvilce bylo v dubanské hospodě U Ríšu v sobotu odpoledne vše připravené na první ročník dubanského koštu. Vše? Ano. I lidé, kteří se chtěli bavit. V sále byl pořádný halas, který jen občas přerušil pád věšáku. Tak byl přetížený bundami a kabáty, což značilo jediné: full haus. Totéž se přitom dalo říct i o vzorcích.

Těch dorazilo padesát. „Sešla se hlavně slivovice, ta převažovala. Druhou část zastupovaly meruňky, jablka, dokonce i jeřabiny a datle. Celkově ale převažovala švestka, bylo velmi málo meruněk, těch bylo jen pět,“ říká mi uprostřed bujarého veselí majitel hospody a zároveň organizátor Jaroslav Pánek. Padesát? Dost slušné na první ročník. Ale pozor! Ten padesátý byl nějaký zvláštní… „Tady jsou ořechovice a zde je chyták, padesátý vzorek, kdy jsem jim nalil fernet. Na závěr, abych je probudil,“ směje se Václav Kovář. Podle ruchu kolem, hlasitého hovoru i smíchu se podařilo.

Jen ne oblafnout místní koštéry. „Poznali jsme, že to není ono…,“ dovídám se.  Tou dobou už je znám král paličů. A hle, má dokonce korunu. „Přispěl jsem švestkou, která vyhrála, a meruňkou. Majiteli jsem říkal, že jsem překvapený, kolik se sešlo vzorků. Protože mi Hanáci jsme zgrblí. Ale pokud vychází lidé vstříc, tak bychom se rozdali,“ usmívá se spokojený šedesátník Jaroslav Vrábel. A jde sám příkladem. „Schovávám vnukovi, co pálím, tak litr slivovice. Má jedenáct let, tedy doma naskládaných jedenáct litrů. Asi budu hloubit další sklep, už to tak vypadá,“ povídá vítěz dubanského koštu.  Celou reportáž najdete na www.vecernik.cz