Akce s vůbec nejvíce ponurou atmosférou, jakou si lze představit. Takové je rok co rok čtení jmen obětí holokaustu. Celonárodní akce se letos po dvou koronavirových letech konala pod širým nebem. V Prostějově se pak uskutečnila teprve podruhé. I přesto, že před druhou světovou válkou žila ve městě početná židovská komunita, která mu dala i přízvisko Hanácký Jeruzalém. Právě stejnojmenný spolek pak čtení předminulý čtvrtek uspořádal. Do seznamů obětí německého nacistického režimu se ale nezačetli jen jeho členové.
„Jsou zde žáci základní školy z ulice Dr. Horáka, zastoupeno bylo muzeum, členové spolku Hanácký Jeruzalém, také třeba paní farářka Krejčí, ředitelka divadla, také několik zastupitelů. Do čtení se zapojily desítky lidí, někteří až v průběhu,“ prozradila za spolek Jana Gáborová.
Celkem došlo na přečtení asi tří set jmen. Během hodiny a půl tu pomalé, tu rychlejší čtení obětí, jejich dat narození a následně zavraždění v některém z koncentračních táborů, přerušilo jen suché konstatování někoho z přítomných. „Když se mi dostala do rukou jména zavražděných, shledal jsem, že potkávám u nás v židovské obci ta samá jména. Je potěšující, že tato jména nezmizela,“ konstatoval například jeden ze zástupců židovské obce Rudolf Dub.
Jmen postupně přibývalo a přibývalo, i když šlo o zlomek nejen těch, kteří byli zavraždění během holokaustu, ale také o zlomek jeho obětí pocházejících z Prostějova. „Bylo to docela drsné. A emocionální. Když to člověk sepisuje, nepřijde mu to. A pak, když to čte. Děti – tři, sedm nebo deset let… Byla to prostě hrůza. Letošní ročník se pak ještě hůř připravoval, protože jsme si říkali, že to je historie, těžko představitelná. A nyní se ukazuje, že to tak není,“ poznamenala Jana Gáborová.
Mnozí účastníci se zapojili poněkolikáté. „Pro mě to nebylo první čtení. A musím se přiznat, pro mě je opravdu ctí číst ta jména. Je fakt, že člověka u toho mrazí. Byla jsem číst asi desetkrát,“ říká Medarda Pustajová. Šlo vidět, jak jí i mnoha dalšími aktivními účastníky jen samo čtení jmen otřáslo. Někteří museli sáhnout po kapesníku. „Pro ty, kteří četli, to nebylo jednoduché, šlo o lidi z Prostějova. Bylo jim vzato to nejcennější, co měli. Život. Jen proto, že byli židé. Všichni bychom si měli uvědomit, jaká byla příčina, že byl v Německu zvolený oblíbený politik, který rozpoutal takovou nenávist, jež vedla až k válce. Je to obrovské memento pro dnešní dobu,“ připomíná Pustajová.
Smyslem akce je právě upozornit na oběti holokaustu. A pomoci tomu, aby se nic podobného neopakovalo...
