Významná výročí si předminulý týden připomněly Otaslavice. Sedmého října to bylo narození jednoho z nejlepších letců Royal Air Force (RAF) a svého rodáka Josefa Františka. A hned nato 80. výročí předčasné smrti tohoto skvělého pilota. Ten zemřel ve věku pouhých 26 let. V tu dobu už měl ale na svém kontě 17 sestřelů, a to pouze během září. Otaslavice zjevně na svého slavného rodáka za celé dlouhé roky nezapomněly, ba naopak. Zatímco za minulého režimu bylo na letce ve službách RAF pohlíženo jako na nepřátele státu, nyní jsou za hrdiny. Josef František tak má v obci po sobě pojmenovanou školu, a dokonce i muzeum. „Jde o hodnoty, za které on, ale i ostatní v zahraničí bojovali. Byly asi trochu jinak nastavené než v současné době. Můžeme jim i dnes být vděční za svobodu a za to, jak si zde žijeme,“ vysvětlil ze svého pohledu, proč si připomínat Josefa Františka i další letce RAF, Vladimír Ambros. Ten je předsedou Klubu vojenské historie Otaslavice zabývajícího se ještě do větších podrobností odkazem uvedeného pilota i jeho kolegů.
Celou vzpomínkovou akci zahájil v sobotu 10. října právě její organizátor a předseda klubu vojenské historie Otaslavic Vladimír Ambros. Na začátku i společně se starostou poděkovali všem zúčastněným, kteří vážili cestu i přes stále se zhoršující pandemickou situaci. Hned poté přišly na řadu zmíněné letouny, které dvakrát proletěly opravdu těsně nad obcí, a při druhém příletu zamávaly všem zúčastněným křídly. Následně byli přítomní vyzváni k položení věnců a kytic u památníku Josefa Františka před jeho rodným domem. Po uctění památky a položení květin si vzali slovo vzácní hosté této akce.
Jako první přistoupila k mikrofonu senátorka Jitka Chalánková, která se v první řadě omluvila za svůj těkavý hlas a přiznala, že průlet Gripenů ji opravdu dojal. Poděkovala za pozvání i za to, že Otaslavice takovou akci pořádají, protože na historii se nesmí zapomínat. „Děkuji také všem letcům, kteří se nebáli a měli tu odvahu se postavit nacistickému Německu tváří v tvář. Na závěr bych ráda řekla větu, kterou zná snad každý. Kdo se nepoučí z historie, je odsouzen ji opakovat,“ řekla senátorka.
Dalším řečníkem byl podplukovník a pilot britského královského letectva RAF James Nicols, který jménem královského letectva poděkoval nejen Josefu Františkovi, ale také všem jeho dalším kolegům za to, že právě díky nim si nyní můžeme užívat v Evropě svobodu, a na to nikdy Velká Británie nezapomene.
Třetím vzácným hostem za mikrofonem byl ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. „Josef František byl ideálním prototypem Poláka, i když byl českým občanem. Odvaha až k bláznovství, navíc nedisciplinovanost, i díky těmto vlastnostem se ale stal hrdinou hned tří národů. Vyhlášeným leteckým esem je totiž nejen v Česku, ale také v Polsku a Velké Británii. Krásné spojení zemí, a i on se mohl stát jedním z příkladů, díky kterým vzniklo spojenectví NATO,“ nechal se slyšet Ruczaj.
Po slavnostních proslovech přišly na řadu hymny čtyř zemí. Kromě již zmíněné české, polské a britské zazněla také hymna francouzská. Po nich ještě proletěl jeden vojenský letoun nad Otaslavicemi a akce byla slavnostně ukončena. Všichni přítomní se mohli ještě přesunout do muzea v malém sále sokolovny nabízejícího pohled do historie a přinášejícího další informace o válečném hrdinovi. Z důvodu známých opatření bylo nutností dodržovat rozestupy a nařízené skupinky. „Jasně jsme zase ukázali, že na našeho nejslavnějšího rodáka opravdu nezapomeneme. Byl to nejlepší spojenecký letec své doby a tohle je to nejmenší, co pro něj my můžeme udělat. Jsem opravdu rád i za vzácné návštěvy, a že vše vyšlo tak, jak jsme si přáli,“ netajil radost starosta obce Marek Hýbl.
„Na osmdesáté výročí jsme se připravovali opravdu dlouho a jsem rád, že i přes veškerá opatření, omezení a další nepříjemnosti se nakonec vše vydařilo nejlépe, jak mohlo. Nejenže k nám zavítali vzácní hosté, za což jim chci poděkovat, ale také nám nakonec vyšlo i počasí a moc děkuji letcům do Čáslavi za to, že na památku Josefa Františka vyrazili a jejich průlet byl opravdovým vrcholem. Děkuji také všem, kteří se podíleli na této výjimce a mohli jsme Gripeny sledovat opravdu jen těsně nad zemí,“ přidal předseda klubu vojenské historie Vladimír Ambros.
