To místo najdete klidně jen po sluchu. Když se blížíte do obce s krásným zámkem od Kostelce, neomylně uslyšíte psí štěkot. Útulek, který zde stojí už patnáct let, zajistí ročně péči i dvěma stům čtyřnohých kamarádů člověka. A vracet pejskům důvěru v lidské pokolení se tady daří.
Stačí se v pondělí, pátek a neděli podívat na skoro fronty lidí s pejsky na silnici mezi útulkem a zámeckým parkem. I těm, kteří zatím musí vzít zavděk prostory útulku, kde se o ně ovšem starají se stejnou láskou jako u opravdových „páníčků“, nechybí příležitost se pořádně vyvenčit. Jsou totiž dobří lidé, kteří se vzájemně znají a pejsky „jen tak“ vyvenčí. Večerník takhle několikrát chodil s vyhlédnutou fenkou, kterou si nakonec jeden z redaktorů vzal i domů. Některá setkání jsou totiž opravdu osudová. Roční fenka dostala v útulku stejné jméno, jako měl první rodinný pejsek, který v ní prožil krásných čtrnáct let.
Úplně nejhorší je, když se někdo bez citu a srdce zbaví malých štěňátek. V uplynulých týdnech jich do Voříšku také několik přibylo. A co je perfektní, že všechna už mají své nové rodiny, pardon, nové smečky. Jak si pochvaloval personál útulku, v neděli si pro další štěně přijeli noví páníčci až z Kopřivnice.
Zdá se, že hodných lidí, které vděčný pes přivítá pokaždé, když vstoupí do svého domu či bytu, jako by je léta neviděl, je na světě stále dostatek.
