Dnes je úterý 3.12.2024, svátek slaví Svatoslav
Plumlovský zámek se stal Národní kulturní památkou

Tohle je skutečný průlom! Je tomu už více jak pět let, co město Plumlov požádalo o zapsání svého zámku do seznamu Národních kulturních památek. Navzdory příslibům nejrůznějšího druhu se však dlouho nic nedělo. Teprve minulou středu 23. listopadu vláda tento návrh schválila. Plumlovský zámek se po prostějovském Národním domě stal teprve druhou památkou s nejvyšší možnou ochranou státu na Prostějovsku.

Na seznam národních kulturních památek od uplynulého týdne přibylo celkem osm historických objektů. Kromě plumlovského zámku to byl také klášter augustiniánů v Brně a Roudnici nad Labem, bývalý augustiniánský klášter v Pivoni na Domažlicku, zámky Jezeří na Mostecku, Moravský Krumlov na Znojemsku, Rosice na Brněnsku a Hrad Veveří v Brně.

Nejen pro obyvatele Plumlova to byl určitě důvod k oslavám.

„O něco takového jsme bojovali minimálně šest let. Jsme hrdi na to, že zámek byl povýšen na něco, čeho má smysl si všímat a co je nyní už oficiálně zásadním způsobem důležité pro celou naši republiku,“ radovala se plumlovská starostka Gabriela Jančíková.

Kromě nepochybného symbolického významu si město od jmenování zámku Národní kulturní památkou slibuje zejména přísun nezbytných peněz. Ostatně již před šesti lety byl dokončen projekt na celkovou opravu fasády zámku včetně restaurátorských prací na sloupech a obnovy štuků. Počítá se v něm i s výměnou oken a úpravami nádvoří zámku. Jeho realizace je však stále v nedohlednu. Její náklady totiž byly v roce 2016 vyčísleny na 95 milionů korun. Jaká by byla jejich výše za současných podmínek si plumlovská starostka ani neodvážila odhadnout. Jisté je jedno: takovou částku vlastník památky není schopný investovat ze svého rozpočtu. Musí se tak spoléhat na dotace.

Věříme, že by k nám mohly doputovat peníze z evropských fondů. V tuto chvíli však nemáme možnost o ně žádat, snad by se mohlo něco objevit v polovině příštího roku. Už nyní je však více než pravděpodobné, že práce budou muset být rozděleny do několika etap a že město se na nich alespoň nějakou menší částkou bude muset podílet,“ vysvětlila Gabriela Jančíková.

Zda a kdy se tedy dočkáme potřebné rekonstrukce fasády plumlovského zámku stále není jasné. A to ani po jeho zapsání do seznamu zhruba tří stovek těch největších národních pokladů. K těm patří například Karlův most, brněnská vila Tugendhat či hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.