Hanácký bál? Kralice. Toto rovnítko platí už desítky let. Letošek není jiný. Spousty lidí se tak vypravily v sobotu večer plesat do kralického kulturního domu.
Řada z nich věděla, na co jdou. Ostatně mnoho účastníků bylo současnými či bývalými členy a členkami klasu. Nebo jejich příbuznými.
A co tedy návštěvníky čekalo? Spousta tance, nechyběla hanácká polonéza ani mnoho předtančení, nejen hanácká, k vidění byly i slovenské ukázky. O muziku se postarali hudebníci hned na dvou místech, živá nechyběla ani v pekle. Tam jen velký nával lidí neumožnil některým rozvinout taneční kreace. V sále naopak bylo místa akorát. Jen ne u lístků do tomboly, které rychle mizely.
„Zájem je velký. Lidi se těšili. A my máme radost,“ těšilo Zbyňka Slezáčka, souboristu z Klasu, který ani nemusel nabízet lístky do tomboly, lidé si je trhali, co to šlo. Hitem však byla hlavně taneční vystoupení Klasu. Klasáci, jak si také říkají členové, si opakovaně vysloužili bouřlivý potlesk a obdiv.
Kromě tance a zpěvu byla právě tombola velice oblíbenou kratochvílí. Nejen pro množství, ale i pro rozmanitost cen. Někdo si tak odnesl víno, někdo padesát kilo ječmene. A ocenění odcházeli i s bramboříkem nebo velkým balením toaletního papíru. „A máme taky cenu útěchy!“ zaznívalo sálem. Z obav, že „trávení času se členy Klasu“ znamená ranní úklid sálu, si raději na první výzvu pro cenu nikdo nešel. Náladu ale takový detail nemohl na bále pokazit. „Řekl bych, že i ten druhý ples bývá hodně divoký. Možná i divočejší, protože tam chodí lidé, kteří ze zásady vyrazí až na ten druhý,“ usmíval se Zbyněk Slezáček, jenž po chvíli už byl v jednom kole na tanečním parketě.
