Tak je to potvrzeno. Jak jsme ve Večerníku předeslali již v předminulém vydání, Gymnázium Jiřího Wolkera letos opravdu nezaštítí prostějovský Majáles, kterého se ještě v roce 2019 zúčastnily stovky studentů z celkem 11 středních škol. Přitom díky vlastní aktivitě a kreativitě několik generací prostějovských studentů spoluvytvářelo mimořádný fenomén, který neměl v celé republice obdoby. Dle současného vedení GJW však zásadnější spolupráce na přípravách takto rozsáhlé akce již není v silách školy.

 

Toto je zřejmě největší společenská ztráta, kterou Prostějov v posledních letech i kvůli koronavirové pandemii utrpěl. Na tradici akce, jež se pořádala od roku 2006 a do níž se každoročně zapojovaly stovky nadšených studentů, se už zřejmě nepodaří navázat. „S velkým obdivem se dívám do minulosti za lidmi, kterým se dařilo Majáles v Prostějově v takovém rozsahu organizovat a mezi něž patřil můj předchůdce Michal Šmucr či současný ředitel knihovny Aleš Procházka. Nicméně musím bohužel konstatovat, že není v našich současných finančních ani organizačních možnostech na to v daném rozsahu navázat,“ potvrdil Večerníku současný ředitel Gymnázia Jiřího Wolkera Michal Müller s tím, že se škola předminulý pátek 5. května rozhodla uspořádat si svůj vlastní Majáles ve své aule. „Vznikl díky iniciativě Evy Beckové a Renaty Moudré, kterým za to patří dík. Vystoupila na něm kapela Kepler-22,“ prozradil ředitel.

Na prostějovských oslavách Majálesů bylo cenné zejména to, že na jejich organizaci a celkovém provedení se vždy ve velkém podíleli sami studenti mnoha škol, kteří přípravám věnovali spoustu času, během něhož se toho hodně naučili i dozvěděli nejen o svých spolužácích, ale také o sobě samých. Bez patřičného finančního, technického a organizačního zázemí, které poskytovala obecně prospěšná společnost Gaudeamus přímo napojená na GJW, je však pořádání takto velké akce nemyslitelné. „Přes Gaudeamus nyní děláme jiné akce jako například již tradiční Přednáškovou noc, které se účastní výrazné osobnosti z celé České republiky,“ zareagoval v této souvislosti Michal Müller s tím, že ústav se podílí na celé řadě dalších projektů a na víc již prostě nemá kapacity.

Zda tedy někdo ze studentského prostředí dokáže zvednout pohozený prapor, zůstává otázkou. Jisté je, že aktuálně se k tomu nikdo konkrétní nemá. Pokud by snad tuto ambici v sobě objevil, musí s přípravami na obnovení přerušené tradice začít pracovat zhruba už letos v září.