(Radka Miloševská, tisková mluvčí společnosti Agel) Světový den boje proti infekčním žloutenkám, který každoročně připadá na 28. července, má za cíl připomenout povědomí o celosvětové závažnosti, rozšíření a významu prevence těchto infekčních onemocnění. Především virové hepatitidy typu B a C způsobují celosvětově větší počet úmrtí než HIV či tuberkulóza. Dárci krve a plazmy jsou na toto onemocnění testováni při každém odběru, a to vyšetřením na přítomnost virových markerů infekčních hepatitid. Důsledná prevence a očkování jsou klíčové pro ochranu před touto infekcí.

 

Virové žloutenky, odborně hepatitidy, jsou nakažlivá onemocnění způsobená viry, které napadají jaterní tkáň. Kromě akutní krátkodobé infekce mohou viry zapříčinit dlouhodobou infekci nazývanou chronická hepatitida, která často vede k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza jater, selhání jater či rakovina jater. Ročně hepatitidám podlehne na světe 1,45 milionu lidí, což je více než například obávanému viru HIV.

Hepatitida se vyskytuje ve variantách A, B, C, D, E a G, přičemž očkování existuje pouze pro typy A a B. Varianta A je známá jako „nemoc špinavých rukou“ a souvisí obvykle se zhoršenou hygienou. V ČR tato varianta hepatitidy nepředstavuje závažný zdravotní problém. V posledních pěti letech bylo nahlášeno průměrně 600 případů tohoto onemocnění ročně.

Varianta B se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. Také u tohoto typu hepatitidy patří ČR ke státům s nízkým výskytem, ročně je u nás nahlášeno méně než 100 případů. K výraznému snížení výskytu žloutenky typu B u nás přispělo očkování rizikových skupin a od roku 2001 povinné očkování dětí. Roste také počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí.

Nejnebezpečnějším typem žloutenky je C, který se rovněž přenáší krví a vzácně pohlavním stykem. Závažným rizikem je přechod do chronického stádia. Ze statistik vyplývá, že tímto typem viru je infikováno přibližně 0,2 – 0,5 procenta naší populace. Každý rok v ČR diagnostikujeme 800 až 1000 nových případů, trend je bohužel vzrůstající. Typ D se rozvíjí pouze u lidí již nakažených typem B, typ E byl dříve spojován s cestováním do zemí s horší kvalitou pitné vody, poslední dobou ovšem narůstá počet nákaz získaných v tuzemsku. Výskyt se v ČR pohybuje v řádech stovek případů ročně, rizikem jsou především domácí zabijačky, jelikož nákaza vzniká nejčastěji konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa. Typ G je nejnovějším typem hepatitidy, o němž je zatím známo velmi málo, šíří se krví a je nejčastější u uživatelů nitrožilních drog, hemofiliků a hemodialyzovaných. „Hepatitidy se vyšetřují pomocí několika metod. Provádí se biochemická vyšetření, protože pro žloutenky jsou cílovým orgánem játra. Dále se vyšetřuje sérologicky, a to vyšetřením antigenu a protilátek a přímou detekcí virové RNA. V naší laboratoři AGEL Transfúzní služby vyšetřujeme dárcům krevní vzorky na přítomnost HIV, syfilis a žloutenky typu B a C. Pokud je některé z vyšetření reaktivní, tedy existuje riziko, že má daný dárce žloutenku, opakujeme vyšetření ještě dvakrát. Pokud jsou dva výsledky reaktivní, odesílá se plazma dárce do Národní referenční laboratoře pro virové hepatitidy (SZÚ – Praha) ke kontrole. Chráníme tak zdraví příjemce transfúzního přípravku, který se vyrábí z darované krve a zároveň hlídáme zdravotní stav našich dárců,“ sdělila Mgr. Michaela Šimečková, vedoucí laboratoře AGEL Transfúzní služby.

Od začátku tohoto roku jsme v Šumperku zachytili ze všech odběrových míst pouze dva dárce s pozitivním výsledkem žloutenky, což je z více než 25 tisíc vyšetření odběrů krve a plazmy velmi dobré. „Je tak znát, že motivací našich dárců je pomoc druhým, nikoliv finanční profit, jako to bývá v plazmaferetických centrech,“ uvádí Michaela Šimečková, vedoucí laboratoře AGEL Transfúzní služby.

Rizikem pro Česko může být plíživé šíření nejzávažnějšího typu hepatitidy, a to typu C. Většina nemocných o onemocnění často neví, protože dlouho probíhá bezpříznakově. V 75–85 procentech případů tato forma přechází do chronického stádia, které později může vyvolat cirhózu nebo rakovinu jater. Používání nesterilních zdravotnických pomůcek, tetování, piercing, promiskuita nebo nitrožilní aplikace drog, to jsou jen některé z možných způsobů, jak se člověk může nakazit. Jelikož proti hepatitidě typu C neexistuje očkování, jedinou ochranou je důsledná prevence. „Doporučuji zvážit očkování proti virové hepatitidě typů A a B. V rámci prevence je dále velmi podstatné především pečlivě dodržovat hygienu, nekonzumovat potraviny a vodu z neověřených či nedůvěryhodných zdrojů, a to zejména při cestování, a vyvarovat se rizikovému chování. Prevenci je vhodné doplnit pravidelným preventivním vyšetřením jater. Jaterní testy umí odhalit zánětlivá onemocnění a dokáží tak diagnostikovat vznik virové hepatitidy dříve, než dojde k rozvoji klinických příznaků,“ radí Mgr. Ivana Kubalová, vedoucí laboratoře klinické biochemie Laboratoře AGEL. Síť laboratoří AGELLAB, která je součástí Skupiny AGEL, nabízí tento balíček vyšetření jako součást své standardní nabídky. Vyšetření stojí jen 149 Kč a objednat se na něj lze jednoduše on-line prostřednictvím e-shopu vysetreni.agel.cz. „Od roku 2024 budeme, na základě změny ve vyhlášce o lidské krvi, každý odběr vyšetřovat metodou NAT, tj. metoda přímé detekce virové RNA, a to na nově pořízeném analyzátoru PANTHER. Touto metodou budeme vyšetřovat hepatitidu B, hepatitidu C, hepatitidu A, HIV a parvovirus. Cílem změn v legislativě je ještě více zaručit bezpečnost transfúzních přípravků,“ uzavřela Mgr. Michaela Šimečková, vedoucí laboratoře AGEL Transfúzní služby.