Toto sdělení bude možná pro některé překvapením. Milovníci našeho regionu minimálně tuší, že v minulosti stával na návrší nad Plumlovem místo zámku hrad. Mnozí se však domnívají, že plumlovský zámek vyrostl až poté, co byl hrad zbořen. Tak tomu ovšem nebylo!

 

Zajímavý fakt potvrzuje kresba pocházející z poloviny 18. století. Z ní je patrné, že plumlovský zámek i hrad více jak sto let existovaly vedle sebe. „Zámek byl dokončen v roce 1686, zatímco hrad zde stával minimálně do roku 1801,“ vysvětlil plumlovský kastelán Pavel Zástěra.

Tento fakt může být pro některé překvapením, mezi lidmi se mimo jiné traduje, že hrad byl rozebrán a materiál z něj použit na stavbu zámku. „Tak tomu nebylo, pokud vím, tak kámen z hradu odkoupili prostějovští židé, kteří jej využili pro stavbu svých domů,“ reagoval na tuto připomínku Zástěra.

Hrad Plumlov byl vybudován pravděpodobně počátkem 2. poloviny 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě sám král Přemysl Otakar II. Nelze však vyloučit ani to, že jej nechal vybudovat jeho levoboček, opavský vévoda Mikuláš I., který jej držel na přelomu 13. až 14. století.

Od něj jej koupil otec Karla IV. Jan Lucemburský, jenž ho však zanedlouho přenechal Vokovi I. z Kravař. Později hrad patřil také Pernštejnům, v polovině 16. století zde mimo jiné často pobývala manželka Vratislava z Pernštejna Marie Manrique de Lara, přísná katolička španělského původu.

Během třicetileté války byl hrad hned dvakrát dobyt. Po jejím skončení byly na zpustošeném hradě provedeny již jen nejnutnější opravy, následně se Lichtenštejnové rozhodli postavit nový zámek a hrad již od 18. století sloužil jen jako hospodářský objekt.

V lednu 1801 ničivě zasáhla budovu hradu vichřice, která poškodila i sousední zámek. Kníže Alois z Lichtenštejna nechtěl opravovat dva objekty a na doporučení plumlovských úředníků rozhodl hrad zbořit. Demoliční práce provedli v letech 1801 až 1805 s pomocí plumlovských občanů dva židovští podnikatelé z okolí za hodnotu získaného stavebního materiálu.

Z plumlovského hradu dnes zbývá kromě části obranné věže pouze skalnaté návrší uprostřed zámeckého nádvoří s nepatrnými zbytky zdiva, sklepů, zaklenuté hradní studny a zbytků válcovité útočištné věže.

 

Tematickou stranu PROSTĚJOVSKO & HRADY a ZÁMKY najdete v tištěném vydáí PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 31. července