FC Ptení, SDH Ptení a MS Ptení za podpory obce Ptení pořádaly poslední červencovou sobotu v areálu sokolovny šestý ročník Guláš festu. Své kulinářské umění předvedlo deset týmů zdatných kuchařů a kuchařek. Početné návštěvnictvo mohlo zakousnout i další pochutiny, zavdat si piva či šoupnout do sebe pro lepší šmak nějakou tu štamprličku.
Třeba Šikundulky vytáhly těžký kalibr, tedy mimo rozesmátých pomocníků. K hospodskému hovězímu guláši nabízely nejen domácí buchty, ale i jednohubky s vynikající škvarkovou pomazánkou. „Domácí likér s minimem alkoholu jsem musel odmítnout. Jsem tu autem a PČR nikdy nespí,“ smutnil jeden z ochutnávačů.
Hasiči ze Žešova nabízeli klasický segedín, o pár stánků dál měli konkurenci v podobě místních hasiček. Ty si „střihly“ hovězí guláš na víně, ke kterému nabízely jako předkrm bonbóny, oříšky a pražené červíky. „Jak jsem je viděla, vzpomněla jsem si na film Slunce, seno, kde zaznělo, tuším, že při konzumaci chobotnic: „Jestli to dáš do huby, tak Ti v životě nedám pusu.“ Manžel tady není, takže já si klidně nabídnu,“ smála se paní Lenka a vzápětí potvrdila, že červíci chutnají opravdu jako oříšky. „No ale guláš je guláš,“ dodala se smíchem.
Zvěřinové guláše měla v nabídce tři družstva. Kančí nemohl chybět u myslivců, jeden z dančích uvařily Rebelky. Kusy krávy do kotle šoupli Píchavky a ptenští fotbalisté, kteří k porci nabízeli zdarma Aperol, Maďara uvařili Frézkaři.
„Základem dobrého guláše je cibule. Té musí být stejně jako masa. A správně se nezahušťuje moukou, ale střídou z chleba,“ vysvětli Večerníku jeden z kuchařů a přidal další zajímavou informaci. Většina lidí si myslí, že guláš pochází z Maďarska. Slovo guláš totiž vzniklo z ‚gulya‘, což je maďarsky dobytek. Maďaři si pak z tohoto slova odvodili ‚gulyás‘ a v Česku se z něj následně stal guláš. Pravý původ ale zřejmě sahá až do Turecka. „Turci vpády do Evropy obohatili středoevropský a balkánský jídelníček a údajně přinesli i guláš. Maďaři přidali papriku a bylo hotovo. V Čechách a na Moravě ale vaříme guláš jinak než v Maďarsku. My ho zahušťujeme a podáváme většinou s knedlíkem, Maďaři ho vaří jako polévku a podávají s bílým chlebem.
„Je mi úplně jedno, jestli je s knedlou nebo chlebem, musí být dobrý, musí ho být hodně a musí k němu být pivo. A to všechno tady je,“ doplnil Martin Vítek, který se synem a kamarády přijel z Prostějova na kolech.