Stejně jako po celé České republice se i v Prostějově slavil na pátek 17. listopadu státní svátek jakožto Den boje za svobodu a demokracii i Mezinárodní den studentstva. A jako už tradičně se tak stalo na náměstí T. G. Masaryka dopoledne v podobě vzpomínkového aktu. Žádné demonstrace se ve městě ani přilehlém regionu nekonaly. Vše proběhlo v poklidu, což se nedá říct o událostech z let 1939 a 1989. Podle mnohých přitom spolu děj padesát roků vzdálený úzce souvisí, jelikož se v obou případech prokázala síla studentského hnutí. Zatímco v době nacistické okupace znamenaly demonstrace studentů uzavření českých vysokých škol, popravy a další perzekuce, o půl století později byli studenti hlavní silou při počátku tzv. Sametové revoluce.
Vzpomínkové akce ke 34. výročí sametové revoluce a k uctění památky popravených českých studentů v čele s Janem Opletalem se zúčastnilo téměř kompletní vedení prostějovského magistrátu, dále zástupci kulturních a společenských organizací, členové Sokola, představitelé Armády ČR, Policie ČR, Městské policie Prostějov a dalších institucí. Po úvodním položení květin a věnců k soše prvního československého prezidenta T. G. Masaryka se přede všemi ujal slova primátor Statutárního města Prostějova.
„Jsem rád, že je nás tady více než v předešlých letech, a věřím, že tomu tak bude i nadále. Připomínáme si Den boje za svobodu a demokracii a také Mezinárodní den studentstva. Kromě listopadových událostí roku 1989, které mnozí z nás máme ještě v živé paměti, však se stejnou úctou musíme vzpomenout na události z roku 1939, kdy studenti protestovali proti nacistické okupaci. A mnozí z nich za to zaplatili životem,“ pronesl František Jura, který zároveň zmínil i tehdejší uzavření všech deseti českých vysokých škol. „Studenti se tak až do konce roku 1942 nemohli vzdělávat, profesoři nesměli učit, devět studentů bylo ihned bez jakéhokoliv soudu popraveno a na dvanáct set jich bylo deportováno do koncentračního tábora. Jsem přesvědčen, že je naší povinností vzdát hold všem studentům, kteří v boji za svobodu a demokracii přišli o život nebo byli jinak perzekuováni,“ uvedl dále první muž Prostějova.
František Jura samozřejmě neopomněl připomenout i listopadové události před 34 lety. „A opět to byli studenti, kteří začali organizovat demonstrace proti dalšímu totalitnímu režimu, tentokrát komunistickému. A právě oni byli tím prvotním důvodem, proč vzápětí komunistický režim padl,“ zavzpomínal primátor Prostějova s tím, že svátek Dne boje za svobodu a demokracii je nutné si připomínat neustále, hlavně také v kontextu s aktuálními světovými konflikty. „Víme všichni, co se děje na Ukrajině nebo v pásmu Gazy. Proto za svobodu a demokracii musíme bojovat po celém světě, v Evropě i u nás doma. Pořád. Svoboda a demokracie nejsou zadarmo. A s demokracií se ruku v ruce pojí i svoboda slova. Často totiž zapomínáme na to, že se máme vzájemně poslouchat a respektovat názory druhých. To se nám v mnohých případech stále nedaří. A právě v tomto musíme nyní podle mého názoru vést největší boj,“ uzavřel svůj projev prostějovský primátor.
