Zvuk zvonku a bušení do lavice. Obojí se v pátek ozývalo ze čtyř tříd na prostějovském reálném gymnáziu. A znamenalo to jediné: odehrává se zde 4. ročník Prostějovského debatního poháru. V něm se utkalo osm mužstev o to, kdo argumenty a podloženými názory dokáže udolat svého protivníka. A tím nakonec postoupit mezi úspěšnější z týmů. Ty se musely popasovat s ne zrovna jednoduše uchopitelnými tématy.
Čekalo je totiž rozebrání otázek, jako zda by aktivistka Greta Thurnberg měla chodit do školy, zda je plán Evropské komise na dosažení uhlíkové neutrality málo ambiciózní nebo rozebrat aktuální české téma, a sice jestli by politici měli v případě trestního stíhání vůči své osobě automaticky opustit veřejné funkce.
V jednotlivých třídách se při debatním poháru nacházel kladný a záporný tým: jeden z nich tvrzení obhajoval, druhý se ho pak, taktéž za pomoci argumentů, snažil vyvracet. Vše mělo také časový limit. „V každém týmu jsou dva tazatelé a tři debatéři. U kladné strany první řečník má tři minuty na uvedení problému. Tazatel se zeptá na otázky, pak přichází poprvé zástupce záporné strany, který má dvě minuty. Měl by přinést dva protiargumenty za svou stranu a vyvrátit první tým,“ řekl k soutěži jeden ze spoluorganizátorů Dušan Tarkovský s tím, že na závěr každého souboje argumentů přichází shrnutí toho, co padlo.
Je tedy úkolem ubít soupeře argumenty? „Záleží na formátu. Tohle je formát, kdy je položená debatní otázka. Kladná strana si částečně otázku upraví, záporná musí rozhodčí přesvědčit o tom, že první tým nemá pravdu. A logicky to odůvodnit na základě zdrojů,“ řekl Tarkovský. A argumenty se lišily skutečně velmi: kvalitou i zdroji. Zaznívala tak nevěcná argumentace („všichni už to přece vědí“), stejně jako věcná, která čerpala z číselných či statistických údajů. Bylo však hlavně vidět, že strany jsou nachystané, témata si nastudovaly a mají tak k němu co říct.
Debatování se nakonec protáhlo i s vyhlášením zhruba do půl třetí odpoledne. Nejúspěšnější debatéři získali poháry a medaile a také možnost postupu mezi úspěšnější z týmů. Zejména ale účastníci ukázali, jak by se mohlo či spíše mělo přistupovat k problémům. Osočování, zesměšňování nebo urážky nejsou vždy cestou. Přesvědčit oponenta o své pravdě nebo představit nějakou myšlenku, jak sami studenti ukázali, jde i jinak.
