Bavit se umíme sami! To je hlavní vzkaz všech aktérů letošního masopustu v obcích regionu. V sobotu 10. února se po celé řadě vesnic potulovaly nejprve organizované, s přibývajícím časem pak čím dál více roztroušené skupinky originálních a vtipných masek.
Nejdelší a hlavně už 55 let nepřerušenou tradici má masopust neboli po hanácku ostatke v Pivíně. Tradice je zde stále velmi živá, na průvod obcí se tu vydalo zhruba šedesát maškar včetně úplně malých dětí. Snad ještě nikdy v historii jim nebylo takové teplo jako letos.
Všichni jsme blázni, ale jen někteří si to dokážou naplno užít. Právě takoví vyráží v převleku za medvědy, mrtvoly, kominíky, jeptišky, klauny, pohádkové či hororové postavy do ulic svých vesnic, aby pobavili sebe i své sousedy. Za to se jim vždy dostane jednohubek, chlebíčků, sekané, koláčků, štrůdlu, čaje a samozřejmě také slivovice.
Asi nejvíce hrdí jsou na ostatkovou tradici v Pivíně. Vše zde začalo už v roce 1967, když si parta mladých ukradla tzv. ostatkové právo v nedalekých Vřesovicích. Hned následující rok si zde uspořádali první ostatke. Slaví je zde přesně tak, jak to dělávali jejich prapředci. Inspiraci přitom našli v knize prostějovského starosty z dob Rakouska-Uherska Ondřeje Přikryla. „U nás je vše založeno na chase, která si v sobotu ráno od pana starosty převzala ostatkové právo vlády nad obcí. Následně jsme se vydali na průvod obcí, mnozí naši sousedé nás už netrpělivě vyhlíží a běda, kdybychom se u nich nezastavili. Abychom to všechno v pohodě stihli, museli jsme se rozdělit na dvě skupiny,“ popsal Jiří Vrba z pořádající divadelní společnosti Větřák. Právě on jako jediný slavil pivinské ostatke už 55krát. „Během normalizace jsme byli v Pivíně jediní, kteří s tím nepřestali. Po revoluci se to začalo dělat široko daleko. Jsem moc rád, že i tady u nás to už přebírají mladí, kteří by se beze mě už klidně obešli. Dokud ale žiju, tak si to nemohu nechat ujít,“ zdůraznil Jiří Vrba.
Po průvodu se všichni sešli v místním kulturáku na Ostatkové veselici s právem. Chasu během ní reprezentovali stárek Karel Buchlák se svojí chotí Radmilou. Zásadní pro celé setkání však byl pisař, který celou akcí provázel. Tuto funkci už loni převzal král legendárního prostějovského majálesu z roku 2008. „Za to, že se mi to podařilo, mohou také pivínské ostatke. Tehdy jsem na veselici předvedl Helenku Vondráčkovou, což mělo velký úspěch. To samé jsem pak zopakoval během majálesu. Králem jsem byl zvolen, přestože jsem na něj původně vůbec nekandidoval. Stalo se tak hlavně díky tomu vystoupení,“ zavzpomínal Jan Nedbal.
Ostatkovou veselicí to však v Pivíně neskončí. Ještě v úterý 13. února se zde bude konat další veselica, jejíž součástí bude i pochovávání basy Barborky. Následující středa bude tzv. Popeleční a začne jí postní doba před Velikonocemi, která bude trvat 40 dní a skončí až velikonočním Velkým pátkem.
