Čtyři dny prodlouženého víkendu byly v zámku Plumlov věnovány zábavě. Requiem pro rytíře nabídlo mimo jiné akční pohádku o loupežníku Rumcajsovi, ukázky sokolnictví, speciální kostýmované prohlídky zámku či netradiční prohlídky pohádkových sklepů a také možnost nakoupit si nejrůznější výrobky a pochutiny na velikonočním jarmarku.
„Máme tady šermířskou skupinu Fuente Ovejuna, žonglérské divadlo Komedianti na káře, šermířskou společnost Divadlo bez střechy a kejklíře Tomáše Bílka. Zájemci mohou vidět ukázky drátování a sokolnictví,“ popsala Večerníku za pořadatele Kateřina Jenešová.
Právě sokolnický dvorec Marka „Montiho“ Přibyla byl jedním z lákadel pro návštěvníky. „Poprvé vidím dravce takhle z blízka. Jsou nádherní,“ netajila údiv paní Zuzana. „Monti“, který má oficiální domov na hradě Sovinci, se dravcům a sovám věnuje už tři desítky let. A dokáže o svých svěřencích dlouze a nesmírně zajímavě vyprávět. Příkladem může být Káča, samice káněte lesního, kterou si kdysi vzal ze záchranné stanice z Bartošovic. Pravděpodobně ulétla nějakému sokolníkovi, protože byla na lidskou společnost zvyklá. Měla jednu nevýhodu, útočila na lidi.
Zatímco doma či na ukázkách byla Káča vstřícným a milým společníkem, v teritoriu, které vzala za své, brala na vědomí jen jednoho pána. Ostatní lidé pro ni byli kořist. „Hlídala na jednom letišti, kde měli problémy s jiřičkami. Místním hasičům jsem říkal, ať se vyhýbají volné ploše, nebo bude zle. Neposlechli, přes letiště si krátili cestu. Během týdne bylo skóre šest ku jedné pro Káču... Ona k veterináři nemusela ani jednou, hasiči museli řešit utržené rány šitím, a dokonce i pracovní neschopností," zavzpomínal „Monti“.
