Dny velké radosti zažívají nyní ošetřovatelé v olomoucké zoologické zahradě na Svatém Kopečku. Po čtrnácti letech se jim podařilo dochovat mládě kondora královského. Nebylo to přitom vůbec jednoduché, pomoct museli i chovatelé z Liberce.

 

 

Svatokopecký pár totiž snášel sice každý rok oplodněná vejce, vždy ale dřív nebo později snůšku opustil a z vajec nebylo nic. „Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé jej umístili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět,“ prozradil kurátor ptáků olomoucké zoo Jan Kirner.

 

Dlouhé líhnutí

Vlastní příchod na svět byl pak pro malého kondora také velkým dramatem. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut, a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popsal kondorovo líhnutí liberecký specialista na ptáky Jan Hanel s tím, že celý proces líhnutí trval 72 hodin.

 

Krmení maňáskem

Po deseti dnech od vylíhnutí se malý kondor vrátil na Hanou. Dostal krásnou ubikaci v zázemí zahrady, ze které má výhled na rodiče a stejně tak oni se na něj mohou chodit dívat. Nastal však další problém, a to s krmením. Tím, že pták přišel na svět za asistence lidí, neuměli ho rodiče krmit. Ke slovu proto musel přijít maňásek. „Jde o maketu hlavy dospělého kondora královského, tzv. „maňásek“. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel je schován za zástěnou. Cílem je, aby mládě bylo co nejméně fixováno na člověka,“ vysvětlila mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská.

 

Velký přínos

Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. „na bidlo“, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v zoo na Svatém Kopečku za 25 let, a to po dlouhé 14 let trvající pauze. Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory faktu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v lidské péči se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve 4 z nich.

 

Kultovní pták

Kondor královský (Sarcoramphus papa) je velký pták z řádu dravců. Jeho domovinou jsou tropické oblasti Jižní Ameriky, kde se živí jako mrchožrout. K příjmu této potravy je přizpůsoben mohutným zobákem a drápy, kterými potravu přidržuje. Na rozdíl od pravých dravců nedisponuje uchopovacím reflexem. Jeho velmi pestře zbarvená hlava není pokryta peřím z důvodu lepšího zachování čistoty při konzumaci mršin. Ve snůšce bývá jediné vejce a vývoj mláděte trvá několik měsíců. Kondoři, tak jako většina ostatních dravců, jsou dlouhověcí ptáci dožívající se desítek let. Mají úchvatné rozpětí křídel – až 3,5 metru. Od jiných kondorů se liší velmi originálním pestrým zbarvením, díky čemuž byli kultovními ptáky Mayů.