Z dvojčat lemurů běločelých, jejichž stavy se v jejich domovině stále zmenšují, se nyní radují v olomoucké zoo na Svatém Kopečku. Obě mláďata jsou samci a mají se čile k světu. „Po narození musela být matka krátkou dobu od ostatních členů rodiny dočasně oddělena, nyní ji už můžete i s mláďaty vidět v pavilonu opic,“ prozradila zooložka Jitka Vokurková.
Nejohroženější z lemurů
Lemuři jsou endemitem, který se vyskytuje pouze na Madagaskaru. Jsou však ohroženi jeho odlesňováním, přičemž nejohroženějším druhem jsou právě lemuři běločelí. Od počátku tisíciletí klesly jejich počty ve volné přírodě o třetinu. Olomoucká zoo, kde od roku 1989 úspěšně odchovali už 49 mláďat toho druhu, je dlouhodobě jedním z jeho nejvýznamnějších chovatelů. „Narození každého mláděte vnímáme jako svátek,“ sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
Skvělí zahradníci
Lemuři se živí zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, listím či hmyzem. Jsou významnými zahradníky, protože roznáší semena rostlin, čímž přispívají k obnově flory na Madagaskaru.
Noční duchové
Staří Římané nazývali duchy zemřelých „lemuros“. První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, pak dali jejich původcům právě toto jméno. Slovo „lemur“ tedy znamená „noční putující duch".
Pečuje celá rodina
Samice lemurů běločelých bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy. Žijí ve skupinách složených z rodičů a mláďat různého věku. Na péči o narozené potomky se podílí celá rodina. Porody mláďat jsou naplánovány tak, aby se v době jejich narození nacházelo dostatek kvalitní potravy, matky nestrádaly a měly dostatek mléka. Mláďata nosí matka na sobě, na boku v oblasti slabin. Lemuři se za chladného počasí k sobě tisknou, aby se zahřáli. Doložená délka života je až 30 roků.
