Podzim klepe na dveře a záchranné zvířecí stanice se chystají na příliv nových obyvatel. Řada z nich ale do stanice vůbec nepatří.

Příkladem jsou mladí ježci, které sem lidé nosí s tím, že zimu by ve volné přírodě nepřežili. Jenže zdravá zvířata pak zbytečně zabírají místo potřebným. Proto vedoucí němčické stanice Lidmila Chňoupková sdílí několik zásadních skutečností.

Ježek jako hmyzožravý savec tráví zimu ve stavu snížené aktivity, tedy tzv. hibernace, kdy mu klesá tělesná teplota na pouhých 5 – 7 stupňů, dýchá velmi zpomaleně a veškeré tělesné pochody jsou maximálně utlumené. Do tohoto stavu ale upadá podle vlastního rozhodnutí, a to podle podmínek prostředí. Začne-li zima brzy, sníh napadne už v listopadu a zároveň také mrzne, usnou ježci už v tuto dobu. Naopak pokud jsou ještě o Vánocích plískanice a teplota jen kolem nuly či nad nulou, zůstávají aktivní. V zásadě platí, že jakmile zmizí potrava, tedy hmyz, žížaly, slimáci, stinky, ježci usnou. Do té doby ale neustále shánějí potravu a jsou vidět i ve dne. Snaží se totiž ulovit co nejvíc kořisti a nabrat na zimu zásoby tuku. „V našich podmínkách obvykle stačí, když v září a v říjnu ježky maximálně přikrmujeme třeba kočičími konzervami a granulemi. Dobře krmený ježek roste a přibírá velmi rychle, takže za týden zvětší svou hmotnost i o 70 gramů. Z toho vyplývá, že mladí ježci, kteří teď váží 150 – 200 gramů, do zimy dorostou. Bezpečná váha pro přežití zimy je totiž asi 500 – 550 gramů. V podhorských oblastech s tuhými zimami je to těch 550, v nížinách na jihu Moravy přezimuje úspěšně i ježek čtyřistagramový. Proto zdravé a čilé ježky má smysl odchytávat a vážit až na konci října a v listopadu. To už by se měli blížit půlkilovému limitu,“ vysvětluje Lidmila Chňoupková

Jiná je situace, když najdeme ježka apatického, plného blech a klíšťat, ježka ležícího a spícího na otevřeném prostranství. Takové zvíře potřebuje okamžitou pomoc. Často se jedná o mládě, které se zatoulalo od zbytku rodiny, neumí se o sebe ještě postarat, hladoví a prochládá. Pomůže mu zahřátí u láhve s vodou kolem 40 stupňů a po probuzení nakrmení snadno stravitelnou potravou, třeba kvalitní konzervou pro koťátka nebo třeba mletým drůbežím masem, do kterého přimícháme syrový žloutek. Velmi malá mláďata (pod 100 gramů váhy) můžete nakrmit mlékem pro koťata či pro štěňata, které jim podáte přímo do tlamičky injekční stříkačkou či kapátkem. V žádném případě nepodávejte mléko kravské (ani kondenzované, ani sušené), protože obsahuje bílkovinu kasein, kterou ježek nedovede strávit. Mohl by onemocnět těžkými průjmy.

Pokud je ježek silně napaden blechami a klíšťaty nebo má na těle muší vajíčka, je pravděpodobně nemocný. Potom je nejlepší kontaktovat nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící zvířata, kde se o něj postarají, nebo zkušeného veterináře.

„A na závěr jedno upozornění – ježek není ještěrka. Neusíná automaticky při nízké teplotě. Zpomalení metabolismu a nástup zimního spánku si řídí sám podle výše zmíněných okolností a usíná v bezpečném zatepleném pelechu, který si vybudoval,“ dodává Kňourková.

Němčické záchranné stanici můžete po celý rok pomáhat dary v podobě kočičích granulí a konzerv, uvítá i finanční příspěvek.