Dnes je čtvrtek 3.4.2025, svátek slaví Richard
Krmivo loni stálo Zoo osm milionů

Pro zvířata olomoucké zahrady její zaměstnanci připravují krmení denně. Jejich dobrá kondice je závislá na kvalitě, vyváženosti, pestrosti i četnosti potravy, ostatně tak jako u lidí.

Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo, mezi nimiž se cenné zkušenosti předávají. A protože zdejší chovanci mají rozmanité chutě, zaplatila vloni zoo za nákup krmiva 8 250 528 korun.

Sklad krmiva, chladicí i mrazicí zařízení zabírají v zoo nemalý prostor. Najdete v něm červy, myšata, exotické ovoce, okus, králíky, ale třeba i kozorožce určeného ke zkrmení. Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata konzumující ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, křepelky či hlodavci. Kopytníci prim sice nedrží, ale neocitají se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. „Například u žiraf se kromě granulí ještě vyrábí speciální kaše, která obsahuje ovesné vločky, řepkový šrot, pšeničné otruby a extrudovaný len,“ říká krmivářka Dana Smičková. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.

Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Gepardovi chutnalo za přibližně 200 korun denně. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den.

Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, speciální kaše, granule a jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby. „Značně si hoduje i mravenečník stromový nebo hrabáč kapský, jejichž krmná dávka sestává z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánů, vaječných žloutků, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků,“ dodává mluvčí zahrady Iveta Gronská.