Výrazně zbarvený konipas horský je u nás poměrně běžným druhem, který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Daří se mu i na různých místech Prostějovska. Jeho život je spjatý s vodou. Nejčastěji na něj narazíme při procházce podél proudících toků, ale spatřit ho můžeme i u vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Ohrožením jsou pro něj necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.
Titul pták roku uděluje ČSO zpravidla známým druhům, které lze potkat na mnoha místech republiky. „Konipas horský upřednostňuje především horské a kopcovité oblasti dávající vodním tokům potřebný spád a charakter řečišť, nevyhýbá se však ani nižším polohám, a tak na něj můžeme narazit téměř kdekoli. V Polabí a v Dolním Povltaví, stejně jako na jihu Moravy existují hnízdiště v nadmořské výšce dokonce nižší než 200 metrů nad mořem,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Poznávacím znamením všech konipasů je dlouhý, úzký ocas, kterým téměř neustále kývají nahoru a dolů. Konipasi jsou úzce vázáni na vodu. Přestože mají specifické požadavky na prostředí, v němž nesmí chybět tekoucí voda, jsou schopní zahnízdit i na některých regulovaných tocích, pokud mají kamenité, štěrkové nebo betonové volně přístupné břehy. O jejich životní prostředí je však mohou připravit výstavby údolních nádrží, zatrubnění toků nebo klimatická změna přinášející dlouhodobá období horka s minimem srážek.
