Venku divoké (ne)březnové počasí a nad vším vládní nařízení zakazující prakticky jakýkoli společenský život. I v takové situaci si ale někteří dokážou poradit. A tak mohla být například ve Štětovicích vynesena Morana. Postaraly se o to členky spolku Štětovická slipka, které vzdor okolnostem a v maximálním povoleném počtu vyrazily na krátkou pouť.
„Letošní zima se ještě nechce vzdát, a proto jsme se rozhodly na Smrtnou neděli utopit Moranu ve štětovickém rybníku, zahnat tak zimu a přivolat jaro,“ uvedla pro Večerník jedna z účastnic Kateřina Kubjátová.
Ani současná situace nejenže účastnice neodradila, ale naopak je povzbudila k větší kreativitě. „Letos jsme si s děvčaty na Smrtce daly obzvláště záležet. Tvářila se naštvaně, ale musela odejít. Už nás čeká jen přivítat jaro,“ usmála se Kubjátová.
Kvůli současné situaci se z akce společenské stala akce takřka miniaturní, Moranu vynesla spolu s Jitkou Šálkovou a jejími dcerami. Paradoxně se malá skupinka se zimou snažila rozloučit ve chvíli, kdy sněžilo. „Zima byla opravdu velká, ale nefoukalo, takže se to dalo. A hřálo nás, že jsme zimu zahnaly a přivolaly jaro. Snad ale Morana neodnesla jen zimu, ale taky koronavirovou krizi,“ zadoufala odvážná recesistka.
Tradice vynášení Morany a tím de facto pohřbení zimy je už poměrně dlouhá. Svázaná je se starými slovanskými zvyky. Uvádí se už ve 14. století a tradice má přesahy i do Polska, Běloruska a na Ukrajinu. Morana obvykle bývá zapálená vhozena do rybníka nebo potoka. Tento čin má symbolizovat touhu lidí po tom, aby zima opustila jejich končiny a nastalo jaro. Zejména na zemědělském venkově se jednalo o důležitý symbol počátku nového zasetí úrody a pozdější sklizně.
