Pro děti, ale také například pro řadu řemeslníků a obchodníků jsou svátky roku nepochybně spíše Vánoce. Pro křesťany to ale neplatí, Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou ale i obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.
Velikonoce jsou zároveň svátky netypickými tím, že nemají pevné datum a každý rok na ně připadne jiný termín, který se navíc může lišit až o měsíc. A počátek jara v březnu a konec dubna, to už je pořádný rozdíl. Letos připadá velikonoční pondělí na 5. dubna, státní svátek bude i v pátek 2. dubna.
Ať už ale jsme křesťané, nebo ne, tyto jarní svátky vždy patřily k těm památným částem roku, které byly prostě jiné. Lidé měli zkrátka lepší náladu, zejména na vesnicích chodili na mše a to v nejlepším možném oblečení. Dosud nám také přetrvalo hrkání a chození s pomlázkou, tzv. mrskut. A kdo by neznal kraslice? Bohužel Velikonoce už podruhé za sebou poznamená pandemie koronaviru, která nám prakticky nedovolí pořádat větší akce, i ono zmíněné chození za pomlázkou zůstává zapovězené. Podobně jako třeba návštěvy příbuzných z jiných regionů, které obvykle k velikonočním svátkům taky patří. I tak se ale dají prožít v klidu a pohodě. Nenechme se tedy zdeptat vším, co nemůžeme ovlivnit a zkuste si nadcházející volno maximálně užít.
Tématickou stranu PROSTĚJOVSKO & VELIKONOCE najdete jako součást tištěného vydání, které vychází v pondělí 29. března 2021
