Každé svátky jsou předurčeny k tomu, abychom se nikoliv postili, ale právě naopak si popřáli dobrého jídla a pití. K tradičním velikonočním pokrmům patří odjakživa beránek. Kdo si nemohl dopřát skutečného „masového“ beránka, nahrazoval ho pečivem stejného tvaru. Hospodyňky pekly beránky z kynutého, později třeného těsta. Kromě toho si také Češi pomalu zvykají na dodržování dalších tradic, kdy je velikonoční jídelníček rozdělen do jednotlivých dnů.

 

Hotový beránek byl pocukrován, očičko nahradila rozinka a celý byl ozdoben zelení a korouhvičkou, na krk dostal stužku. Ještě dnes patří k výzdobě velikonočního stolu, někde bývá vystaven spolu se zeleným osením a vajíčky za okny domů. Na Hod boží velikonoční nosili lidé pokrmy – mazance, vejce, beránky, chléb a víno – k posvěcení. Bývalo zvykem, že část těchto pokrmů byla věnována hospodářským zvířatům, polím, po kousku mazance házeli i do potoka či studny pro zdravou vodu. Nejtypičtějším pokrmem pro Velikonoce jsou samozřejmě vejce. Byla součástí obřadních jídel, děti je dostávaly odměnou při řehtání, chlapci byli obdarováni o Velikonočním pondělí za pomlázku – podle starého zvyku vejci červenými, později se uplatnily i další barvy a způsoby zdobení. Mezi další tradiční velikonoční jídla určitě patří velikonoční nádivka, většinou podávaná s bramborami k obědu. Třeba na Moravě se tato nádivka pekla z nasekaného uzeného a telecího masa, smíchaného s vejci, krupičkou a zelenými bylinkami, nejčastěji kopřivami. Na co se však nikdy nesmělo zapomenout, byl zlatavý mazanec, který byl upečen ze stejného kynutého těsta jako vánočka. Doprostřed mazance se podle starého zvyku nařízl kříž, který měl symbolizovat ukřižování. Aby bylo toto tradiční pečivo ještě lepší, nadívaly ho hospodyňky tvarohovou náplní. Klasické jidáše mazané medem se rozdávaly mužům o Zeleném čtvrtku. Podle staré pověsti, kdo sní na lačný žaludek pečivo zvané „Jidášek“ s medem, bude uchráněn před jedovatým štípnutím. Podle staré pověsti by měl člověk o Velikonocích také sníst něco zeleného, aby byl uchráněn proti bolení v krku. Proto na stole nesměla chybět polévka z čerstvých bylinek. Ale i o velikonoční kuchyni platí: jiný kraj, jiný mrav. Zajímá vás, co třeba pečou naši sousedé? V Rusku je to například takzvaná mazurka, což je obdoba oříškového dortu ozdobeného barevnými cukrlátky. V Polsku se určitě setkáte s tradiční velikonoční bábovkou s citronovou polevou a ozdobenou kandovanými třešněmi. Na Slovensku se o Velikonocích peče tvarožník.

Abyste si i vy mohli v klidu pochutnat na velikonočních dobrotách a nemuseli přemýšlet, co pracného budete o svátcích péct, připravili jsme pro vás jednoduché velikonoční menu v duchu tradic našich předků.

 

Škaredá středa, 31. března. Vařte a pečte škaredě!

Tento den se do historie křesťanství zapsal jako den, kdy Jidáš zradil za třicet stříbrných Ježíše. I právě proto se na Škaredou středu pečou jidáše, které mají svým tvarem připomínat provaz, na kterém se Jidáš později kvůli špatnému svědomí oběsil. Ale pozor, ve středu jidáše ještě nejezte! Že je středa škaredá, neznamená, že byste se měli na ostatní škaredit, právě naopak – mohlo by vám to totiž zůstat. Abyste uctili tradici, raději si něco škaredého uvařte či se jednoduše pusťte do pokrmů, které se vám často nepovedou. Směs brambor a všeho možného, připečené placky či potrhané palačinky jsou to pravé.

Zelený čtvrtek, 1. dubna. Jezte zelené, ale nemusí to být jen špenát

Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Ke snídani byste si tak měli dát středeční jidáše potřené medem, abyste byli následně zdraví po celý rok. Jak už však název napovídá, Zelený čtvrtek je hlavně o zelených pokrmech. I přestože se v českých domácnostech nejčastěji vaří špenát, fantazii se meze nekladou – hlavní je zelená barva. Uvařit tak lze klidně hráškový krém, kopřivový „špenát“, zelené saláty, těstoviny se zeleným pestem nebo si udělejte zelené smoothie. A mimochodem. Nezapomeňte si dát zelené pivo.

Velký pátek, 2. dubna. Postěte se

Zatímco si ve čtvrtek můžete dopřát netradiční zelené pochoutky, Velký pátek je dnem půstu. Úplně nejlepší by proto bylo, kdybyste se postili zcela – tedy kdybyste za celý den nepozřeli ani sousto a pili jen vodu. Protože to však může být těžké, existuje i mírnější forma – na celý den vypusťte ze svého jídelníčku maso a živočišné produkty. Ano, včetně ryb.

Bílá sobota, 3. dubna. Hodování začíná

Na Bílou sobotu se můžete těšit, protože v tento den se  připravuje velikonoční nádivka, něco sladkého ke kávě a zapomenut nesmí být ani mazanec.

Boží hod velikonoční, 4. dubna. Nezapomeňte na beránka

Nedělí Velikonoce vrcholí a i v kuchyni by to proto mělo krásně vonět. Základem je masový vývar a jako hlavní chod se podává jehněčí maso, případně telecí či kůzlečí. Toto maso však není podmínkou – postačí, když si rozkrojíte sladkého velikonočního beránka.

Velikonoční pondělí 5. dubna

Na Velikonoční pondělí se před koronavirem chystalo nejvíce dobrot – chodili totiž koledníci. Letošní Velikonoce budou ale jiné, takže s vařenými vajíčky na večeři letos nepočítejte. V rámci zachování tradic si je ale můžete uvařit, nazdobit a na večeři si z nich připravit vajíčkovou pomazánku, salát s majonézou či si je nakrájet na plátek chleba.